II. kapitola

30. dubna 2010 v 21:38 | Das |  Plamen naděje
Hardesen se rychle vrhnul vrhnul k jezeru a několik minut hleděl na vlnky ladně plující na hladině, ale onu tvář již nespatřil.
Na tmavomodrém nebi se objevili dvě poslední hvězdy k souhvězdí sedícího vlka. Hardesen dobře věděl co to znamená; v jeho rodném městě nebylo nikoho kdo by tomu neporozuměl. Uši sedícího vlka. Naděje. Každý má naději, stačí věřit. Věřil, že z jejích rudých rtů uslyší její jméno.
V téhle vodě žil netvor. Zabil jeho matku a pak šlo všechno z kopce. Postačila mu představa jejího pomníčku vedle toho jeho matky. Rychle pohlédl přes jezero k houštině zelených plodů - rastlovníků, kde se nacházela malá hromádka kamení s křížkem. Aspoň tomu tak bývalo.
Rozběhl se ke svým věcem
a rychle zvedl čtyři a půl lokte dlouhý meč. Zbraň měla oboustranné ostří a její váha nebyla pro padavky. Elf však pod její váhou neztrácel rychlost - to spíše naopak. Nohy se mu míhali tak rychle, že to skoro vypadalo, jako že létá. Ale on si to neuvědomoval.
V náručí nestvůry nesmí už nikdo nikdy skončit.
Už byl u konce jezera. Rozběhl se snad ještě rychleji a z jednoho z četných kamenných
výstupků
skočil šipku s mečem před hlavou. Tady někde je doupě toho monstra, dobře to věděl, protože jeho vzpomínka byla pořád ještě hodně živá.
Ucítil ledovou vodu, tak ledovou, že si skoro myslel, že než tam stihne doplavat, bude po něm. Těžký meč ho táhl dolu. Po několika desítkách metrů se voda změnila ze světlé modré na tmavou námořnickou modř. Potom až na černou. Na chvíli se zamyslel na tím, jak i ve vodě všechno hýří barvami.. Vemte si k úvaze samotnou vodu.
Mohutnými tempy kormidloval směr. Trvalo dlouho než se dostal k výstupku nad vchodem do jeskyně, ve které nebyla voda.
Nohama se dotkl skály. Měl pocit, že mu prasknou plíce a nebo se mu hlava rozletí na tisíce kousků. Trochu doplaval, trochu došel ke konci výčnělku.
Odrazil se směrem ke dnu.
Byl rád, že nenarazil na žádné vodní proudy, neboť by nerad byl unesen od jeho cíle.
Skála byla hrubší než čekal. Bolestivě narazil do skály a několikrát si lokl zapáchavě černé vody. Kdyby se tolik neodrazil, býval by se neporanil.
Rychle se zvedl a udělal pár posledních kroků k jeskyni - voda mu dosahovala jen po kotníky. Rozhlédl se.
Prostor byl menší než očekával. Z jeskyní místnosti vycházely dvě chodby. Někde četl, že k východu se dostaneš, když budeš volit cesty směřující doleva. Chvíli se rozmýšlel a zvolil levou chodbu.
 


Komentáře

1 _MoN(n.y)Qa_ _MoN(n.y)Qa_ | Web | 1. května 2010 v 13:33 | Reagovat

:-) užasny ..neni co vytknou nevedela sem ze tak dobre pises:)

2 Kecka Kecka | Web | 1. května 2010 v 15:26 | Reagovat

pěknej novej dess! xD Od el, co?

3 Annie Annie | 1. dubna 2011 v 17:41 | Reagovat

asi nebude další kapča co??? :-D

4 C.V.O.K. C.V.O.K. | Web | 13. července 2011 v 15:19 | Reagovat

veľmi zaujímavá poviedka. palec hore. fakt sa mi veľmi páči =D určite sa zastavím na pokračovanie a dúfam, že bude čoskoro :-)

5 Das Das | Web | 14. července 2011 v 22:33 | Reagovat

[3]: snad ano. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama