Prosinec 2011

Spisovatelské střevo?

30. prosince 2011 v 18:01 | Das |  Já a moje kecy
Jak už jsem psala, jsou u nás sestřenky. :) A s Ženuš♥ jsme se opět pustily do společné povídky, když už nás chytla psací nálada. :)
Povídka (první část) je publikována na našem společném webu, který bohužel dost.. pustne. :D Snad se tam bude časem něco objevovat. Určitě napíšu i něco sama (mám dva nápady) a uveřejním to zde.
Jen tak pro info, můj blog s Ženuš určitě někdy v dohlednu projde vzhledovou a vnitřní rekonstrukcí. ;D

Tak zas k té povídce. Byla bych ráda, kdyby si ji někdo z vás přečetl. Nezajímají nás pozitivní komentáře, ale i kritické, klidně můžete napsat, co se vám líbilo a co naopak ne. Chceme se přece jen zlepšovat. :) Trochu se omlouvám za téma, kterého je všude plno. ;)

Ukázka: Ta bledá dívka ze snu, byla tady, krvácející s šípem v boku. Vůně její krve mě obklopovala, na okamžik ve mně vyhrál predátor a já se k ní začal sklánět s vytasenými tesáky, ale když jsem se zaměril na její jemné rysy, odolal jsem svému nutkání a přestal jsem krev vnímat.


Bike jöring

29. prosince 2011 v 18:47 | Das
Při sportu zvaném Bikejöring vystupuje, jak už sám název napovídá, jízdní kolo. Pes má na sobě připevněn postroj, na kterém táhne psovoda na kole. V této disciplíně jde především o 100 % poslušnost psa a souhru mezi psovodem na kole a psem.

Zdroj obrázku: hafici.cz
Něco více o bike joringu:











119. My diary

26. prosince 2011 v 15:48 | Das |  My diary

Pretty_christmas_tree_by_charlotte_lucyy_large
"Vánoce jsou doba, kdy kupujeme dárky letošního roku za peníze roku příštího."
To by bylo, abych také něco nenapsala o tom, jak u nás probíhaly Vánoce.
Ve čtvrtek se šlo naposled do školy. Vůbec jsem se neučila - účastnila jsem se turnaje volejbalu mezi třídami. Naše třída samozřejmě musela mít dvě družstva. Já byla v tom druhém, mírné rozepře s tou, co vedla družstvo první, měli všichni. Dopadli jsme čtvrtí z pěti. A že nám vítězství dvakrát uteklo o chlup! První družstvo naší třídy skončilo samozřejmě první. I tak jsme si všichni krásně zahráli, navíc naše družstvo bylo jediné sladěné! Potom jsme měli dvouhodinovou besídku, kde jsme si dělali, co jsme chtěli. Miluju ten hrneček od kamarádky! Hrneček.. spíš hrnec, no. :D
V pátek jsem gruntovala. Proti uklízení toho moc nemám, miluju, když je uklizeno a vše na svém místě. Navíc jsem si uspořádala svoji poličku s knížkama.
Na Štědrý den jsem byla s hafanem na procházce, pěkně si proběhnul strouhou ve smradlavým bahně, tak ho čekala koupel. Po páte hodině jsme zasedli k večeři. Bylo nás jen šest; rodiče, já se ségrou a bratr, děda. Pak se přešlo na dárky - moc jich nebylo. Největší radost měl hafan z plyšáka. Vánoce se u nás řesí už jen pro nezletilé, ale přesto byly krásné. Abyste se všichni neptali, krátce napíši, co mi teda Ježíšek přinesl. ;) Ručník, ponožky, zrcadlo, basketbalový míč a samozřejmě čtyry knihy (Válečník, Pokrevní pouta, Čarodějnice z Hex hall, Cherub - generál). Knihy jsou samozřejmě některé hromadné se ségrou, ale jednu jsem dostala od ní a vše mám u sebe já kromě jedné. Tudíž jsem se opět snažila vecpat další knihy na mou poličku - dala jsem pryč cerepetičky a hned tam bylo místa! (Ale i tak za chvíli asi spadne.) Také od bráchy, babičky a dědy jsem dostala peníze, celkem 1800 Kč. To potěší. :D Jelikož mám starou nokii, protože můj (o nic lepší) samsung odešel na věčné volaniště, tak přemýšlím o chvilkovém šetřením a koupi nějakého levného mobilu. Více mě láká foťák, ale na ten si holt ještě počkám. :)
Včerejšek byl stejnak nejlepší, celá rodina jsme byli na obědě u babičky. S babičiným přítelem trochu víc válčíme, proto
6543169255_9060ed1516_b_large
tam bohužel už moc nejezdíme. :( My (celé sourozenectvo + přítelkyně, manželka) jsme hráli hru Český film. Lidi, co padlo hlášek, kolikrát jsme smíchy málem zapoměli dýchat. :D
Uklidňující, že jsem se přes svátky neporafala s bratrem - to už se vážně dlouho nestalo, že bych se v jeho přítomnosti cítila i celkem.. příjemně. Nechci ho vyhánět, ale stejnak by nejlepší vánoční dárek byl, kdyby se odstěhoval a já měla vlastní pokoj. Sice je to jen takový opravdu malý krcálek, ale už si to ve svých představách maluju..ˇˇ
A co mám za plány na dny prázdnin? Zítra mám basketbalový trénink s národní hráčkou basketu. A ve středu přijedou sestřenky, budou tu na Silvestra. :)) Taky samozřejmě musím přečíst všechny knížky, ke kterým jsem se dosud nedostala včetně těch od Ježiška. A trávit čas s hafanem je samozřejmostí. :)
Je u vás sníh? Radši mi to ani neřikejte, pokud ano! U nás neni a nejspíš ani nebude. :/
Jak jste prožili vy vánoční čas? :)
Vaše Das
(zdroj obrázků: http://weheartit.com/)

Navstevnost za minuly tyden (19.12. 2011 - 25.12. 2011)

26. prosince 2011 v 15:16 | Das |  Návštěvnost
Pondeli: 34
Utery: 25
Streda: 33
Ctvrtek: 36
Patek: 42
Sobota: 56
Nedele: 58

Celkem: 284

Co svátky neudělaj, že? :)

Kouzelná knihovnička

23. prosince 2011 v 19:56 | Das |  Já a moje kecy
Kouzelná knihovnička je projekt od Abyss a v podstatě jde o to, abych vám fotkou představila svoji knihovnu nebo poličku - prostě místo, kde mám svoje knížky. A za nějakou dobu knihovničku vyfotím znovu, abychom porovnali jaké se udály změny.

V obýváku máme obrovskou knihovnu plnou převážně mámininých knih, ale jsou tam i knihy našeho dětství. Z matčiny knihovny jsem několik knih četla, ale myslím, že nemá smysl fotit 'neznámou a cizí' knihovnu. Proto vám radši představím moji poličku, která asi za chvíli pod tou tíhou upadne - chuděrka malá, proto doufám v budoucnu v pořádnou knihovnu nebo aspoň ve slíbenou poličku. Pár knih má ještě u sebe sestra.


Maggie Stiefvaterová - Mrazení

22. prosince 2011 v 17:17 | Das |  Recenze knih
Antonace: Romance mezi vlkodlaky. Něžný milostný příběh prodchnutý působivou melancholií a tragikou. V lesích kolem amerického městečka Mercy Falls u kanadských hranic žijí vlci. Jednoho dne stáhnou z houpačky u nedalekého domu malou Grace. Pokoušou ji, ale vlk se žlutýma očima ji odtáhne do bezpečí. Od té doby dívku vlci fascinují, zvlášť její zachránce. Když o několik let později vlci napadnou Graceina spolužáka, chlapi z městečka vezmou pušky a uspořádají na ně hon. Ještě ten večer najde Grace na verandě svého domu postřeleného chlapce se žlutýma očima. Je to její vlk. Sam žije dva životy. Zimy tráví ve vlčí kůži se svou smečkou, v létě je na pár měsíců člověkem, než ho mráz promění zpátky ve vlka. Každý rok je však doba, po kterou může být člověkem, kratší. Sam ví, že přijde rok, kdy už na sebe lidskou podobu nevezme. Jenže ani on ani Grace se s tím nechtějí smířit, ne teď, když se konečně setkali. Jenže zima se blíží a Sam musí bojovat, aby neztratil sám sebe a taky Grace. Protože tentokrát už to bude navždy. Kniha Mrazení vyšla již ve 32 jazycích! 30 týdnů se držela na žebříčku New York Times Bestsellers a s přestávkami se do něj stále vrací.

Vydáno v březnu 2010, vázaná vazba, 343 stran, 298,- Kč (První díl série)

Navstevnost za minuly tyden (12.12. 2011 - 18.12. 2011)

21. prosince 2011 v 20:07 | Das |  Návštěvnost
Pondeli: 23
Utery: 30
Streda: 41
Ctvrtek: 40
Patek: 34
Sobota: 33
Nedele: 40

Celkem: 241

118. My diary

17. prosince 2011 v 18:57 | Das |  My diary
Tumblr_lvnfi2hldg1qi9p54o1_500_large_largeŽivot lze pochopit zpětně, žít jej však musíme dopředu!
Mám pocit, že dny a týdny ubíhají neskutečně rychle. Vždyť už za týden bude Štědrý den! A hlavně budou prázdniny. Přijedou sestřenky. A snad bude sníh! Dneska u nás sněžilo - hustě a dlouho, ale aby se to udrželo na zemi déle než pár sekund, by muselo mrznout.
Možná jste si všimli, že zrovna nejsem anketový typ nebo je prostě k článkům nepřidávám. Ovšem ráda bych věděla, o čem si tady rádi počtete, tak už od předešlého článku můžete hlasovat v anketě. Klidně se k ní vyjadřujte do komentářů. ;)
Tímhle týdnem jsem doslova proletěla. V úterý milovaný basket a očkování, ve středu jsem se vykašlala na přípravku na sš z čj a šla se psem ven. Ve středu jsme měli s basketem jakousi 'Vánoční besídku'. Najedli jsme se, početli v kronice a řekli, co a jak. Další trénink až 10.1. :( . V pátek jsem ani nic nedělala. Dnes jsem dočetla knížku (Mrazení - určitě napíšu recenzi, skvělá kniha), pozorovala sníh a byla se psem venku. Venku mrzlo, ale mne procházka vždycky potěší. Zapracovali jsme na chůzi u nohy bez vodítka (nemyslím takovou tu, jak držíte psovi před nosem pamlsek a odměňujete ho, ale prostou chůzi městem bez připnutýho vodítka) a vyplatilo se. Dokonce se při zpátečný cestě tolik necourá, tulák jeden. Sice jednou utek za psama k plotu, ale dostal vynadáno, tak pak šel hodně dobře. :)
Se ségrou koukám na Glee. Jsme u dílu 1x22. Úžasnej seirál (ale ne dokonalej!), u Willa mi přijde, že dělá podobný gesta a grimasy jako Stefan z TVD. A jak tam byl Ryan Bryan, co hraje Barnyho v Jak jsem poznal vaši matku. To byly skvělé díly! :D
Taky jsem začala hrát slovní fotbal na hry.cz, takže kdo by měl zájem, tak klidně zahraju proti němu. :) Máma je na tom přímo zvislák, takže jí musím odhánět, aby mi neradila. :D
Ještě mi zbývá koupit dárek pro kámošku, jinak mám Vánoce vyřešený. A nutnost koupit nový číslo Psích kusů!
Ať napadne sníh,
Vaše Das
(zdroj citátu: yetti4.blog.cz, zdroj obrázku: weheartit.com)

Catherine Fisherová - Inkarceron

14. prosince 2011 v 17:13 | Das |  Recenze knih
http://data.knizniweb.cz/book/003/447/0034475/large.jpgAntonace:Oceněná kniha pro mládež na pomezí fantasy a thrilleru. Sedmnáctiletý Finn denně bojuje o život v Inkarceronu, obrovském vězení, které má vlastní inteligenci a krutě s ní střeží tisíce vězňů. Finn si je díky znamení na ruce jist, že se zde nenarodil jako ostatní, ale přišel Zvenčí. Claudia je dcerou Správce Inkarceronu a má se vdávat; nenáviděný princ jí byl nastrčen mocichtivou královnou. Panuje totiž navenek středověká Doba - supermoderní svět se zastavil a dobrovolně se zbavil vší techniky v zájmu míru. Claudia i Finn jsou vězni svých světů - jenže vše se změní, když naleznou křišťálový klíč, který jim umožní spolu komunikovat.
Výdáno v květnu 2011, vázaná vazba, 368 stran, cena 259,- Kč

Navstevnost za minuly tyden (5.12. 2011 - 11.12. 2011)

14. prosince 2011 v 16:29 | Das |  Návštěvnost
Pondeli: 38
Utery: 27
Streda: 29
Ctvrtek: 39
Patek: 30
Sobota: 47
Nedele: 46

Celkem: 256

117. My diary

10. prosince 2011 v 19:57 | Das |  My diary

Zn3kl_large
Please, I want snow!
Mimochodem vůbec netuším, jestli zvírazněná věta je dobře napsaná. Ale určitě chápete, co jsem tím chtěla říct. Chci zimou plnou metráku sněhu, zasněžené stromy, ráno náledí a v noci extrémní mrazy, o odpoledkách koulovačky a se psem se brodit sněhem... Ve čtvrtek jsem jela se školou do Rakouska a tam bylo místama sněhu možná až moc. O to víc jsem byla naštvaná, že pak v Linzi žádný sníh nebyl. Původním plánem bylo přidat článek právě o téhle exkurzi, ale foťák mi fotil jen v Muzeu budoucnosti, takže nádherné historické město a úžasné kostely vyfocené nemám. Navíc fotky z muzea nestojí za řeč. Nejradši bych foťák prohodila oknem i s počítačem. Vlastně v Rakousku bylo pěkně, Linz je krásné město a v muzeu bylo velice zajímavých věcí. Jinak bych se absolutně nedomluvila, měla jsem problém si objednat i v Mc'Donalds. To docela zamrzí, když se třetím rokem učím německy. Mimochodem, mají tam všude všechno absolutně předražené.
Trochu na mne dopadá vnoční atmosféra, dárky zabalené, koupeno nemám jen pro jednu kamarádku a ségru. Po bytě nám voní cukroví...
Celkově se mám.. fajn. Až na to, že občas propadám stavům naštvanosti a nevrlosti. Většinou to odstartuje přítomnost bratra, hlavně, když ho pustím k počítači a on tu místo pěti minut - jak slíbí - je minimálně hodinu. Nechápu, proč jsem tak naivní a vůbec ho sem pouštím (i když to zrovna často neni). Taky často říkám věci, které mne pak mrzí, ale zas někdy je mi líto, že mlčím a nic neřeknu. Ale.. jo, ségra má pravdu, že pořád buzeruju. Dělám to, ale já si nemohu pomoc. Štve mne, že všechno dělám já a ona není ochotná udělat něco navíc, že pak nevidím ani ty věci, co dělá. Štve mě, že se všichni baví půl dne o psovi, mluví za něj, co si myslí a podobně. Každý z rodiny používá trochu jiný povely v různých situací. Nechápu, co má znamenat to bratrovo 'hlidej, čekej, hlídej'. Nechápu, proč všechny baví, když krade věci nebo je rozdováděnej, že ze hry kouše. Asi nevidí, že už se mu dávno občas nechce poslechnout, aby toho nechal. Já ho tohle nenechávám dělat a navíc mne, aby přestal, poslechne. Táta nechce, abychom ho pořád pouštěli na balkon, protože pak chodí pořád dovnitř a zase ven. Kdyby ho pořád nepouštěl dovnitř jakmile si zaškrabe, tak by tohle nedělal. A máma je poslední dobou neuvěřitelně protivná. Myslím, že už víc věcí rozvádět nebudu, holt nemám zrovna dobrou náladu.
Mimochodem jsem si objednala dneska basketbalový míč k vánocům. Ještě, že ho aspoň uvidím až pod stromečkem. Taky jsem si zúžila kalhoty, aby nějak vypadaly. Tedy vlastně je mám jen propíchané špendlíkama, ještě je musím přejéct na stroji.
Mrzí mě, že nemám moc času chodit s Falkoušem (hafanem).
Nutnost pořídit si novou mp3 nebo kupu baterek a sluchátka k té staré. A zašít se nahoru pod střechu s hudbou a knížkou. Abych nikoho neslyšela.. a nikdo neslyšel mne..
Nevím, co psát. Nemám chuť na blog. Ani na nové komentáře neodpovídám hned, když nemám chuť. Tudíž si dám asi nějakou tu pauzičku.
Vaše Das
(zdroj obrázku: wehearit)
P.S.: Omlouvám se za spíše negativní článek, hlavně na moje nesmyslné stížnosti.. Ale pokud tohle má být diary, tak ať tak, jak to doopravdy je.
P.S.S.: Momentálně opravuju hrubky. Nálada už lepší, bratr za sebou momentálně zavřel dveře a já mám sluchátka na uších... Navíc kniha Mrazení je opravdu vynikající. :)

Big Air - skok do dálky

8. prosince 2011 v 20:43 | Das
Big Air - skok do dálky
Big Air je nejnovější sport pocházející z USA. Pes skáče s rozběhem z asi 1m vysokého mola do vody. Úkolem je doletět co nejdále. Nejlepší psi skáčou až do vzdálenosti sedmi metrů. Psi přitom aportují hozenou hračku, v česku zatím není moc známí.Nejspíše vhodný sport pro milovníky aportování, skákání a vody. :)
(Zdroj: muj-pes.cz + vlastní mozek)

http://www.nevadawildfest.com/userfiles/images/DockDogs1.jpg



Navstevnost za minuly tyden (28.11. 2011 - 4.12. 2011)

6. prosince 2011 v 20:24 | Das |  Návštěvnost
Pondeli: 30
Utery: 39
Streda: 21
Ctvrtek: 26
Patek: 39
Sobota: 34
Nedele: 49

Celkem: 238

Neděle pěkná. :)
Určitě jste si všimli, že jsem méně aktivnější.. Pokud máte zájem o článek, popojeďte níže. Nový se tu snad objeví zítra, nejspíše diary. Taky chci někdy už konečně zas přidat něco o psím sportu, uvidí se. :)

Procházka 12 - K Velkému depotu

4. prosince 2011 v 21:34 | Das |  Falčí
Na sobotu hlásili pěkné počasí, tak jsem naplánovala velkou procházku. Nakonec byla ještě delší, ale o tom později. Chtěla jsem dojít k Velkému depotu, což jsou vlastně tři sochy někde u louky na poli. Nikdy jsem tam nebyla, tak jsem si vyfotila foťákem mapu z internetu, abych věděla kudy.
Když jsme vyšli z města, prošli jsme kolem rybníků a zalezli do lesa. Z lesa jsme se do kopce vyhrabali na pole, kde Falčího chytnul rapl a bláznivě všude lítal. :D Přešli jsme pole, louku a přes pole vešli do dalšího lesa. Na začátku jsme potkali jednu paní se psem (nějaký terirér) a ačkoliv ho Falko viděl a já ne, tak se jen zastavil a stál, neletěl za ním. :) Na konci lesa nás překvapila srnka, prolítla kolem nás. Od Falkouše byla tak tři metry, on se ani nehnul. Řvala jsem na něj 'ke mně', ale on neposlouchal, tak jsem zvolila 'zůstaň'. Naštěstí za ní vůbec neběžel, ale zůstal stát, potom když se ztratila v křoví, ke mně přihopsal.

Kouzlo Vánoc

2. prosince 2011 v 21:43 | Das |  Výkřiky myšlenek
Dsc_0418_large
Minulost
Jedeme babičce popřát k narozeninám, poté ji vezmeme k nám. Já se ségrou (a bratrem) s ní jdeme na hřbitov, abychom zapálili svíčky na některých hrobech. Následně se přemístíme domů, kde netrpělivě čekáme na dosmažení kapra. Potom se všichni jdou strojit, já se ségrou vyjímečně vklouzneme do šatů. Nandá se milion druhů cukroví na tácy, připraví se sváteční příbory, vyndá se salát a upraví se stůl. Když se pustíme do jídla, rychle do sebe naházím aspoň část večeře, nejradši bych večeři vynechala a šla rovnou na dárky. Netrpělivě se ségrou všechny popoháníme, aby jedli rychleji, ale oni si i tak nejednou přidávají. Jakmile všichni dojí, jdeme se schovat do pokoje a čekáme na příchod Ježíška. Po dlouhých minutách, konečně dostáváme svolení, abychom okoukli situaci - jestli se Ježíšek už stavil. Cestou do obýváku pociťuju strach, štěstí a zvědavost. Zamžikám očima nad horou dárků, zavolám zbytek rodiny a se ségrou roznášíme dárky ostatním. Dárků je hodně, především pro mne a ségrů, později pro ně skoro těžko hledáme vhodné místo v pokojíčku.

Přítomnost
Když se konečně odbelháme od kompu a vyvětrá se smrad od oleje, vytáhneme salát a zasedneme ke stolu. Žádné zbytečné šňoření - domácí oblečení, maximálně rifle a lepší triko vystačí. Když se odsuneme od stolu, někdo si možná na chvilku zaskočí k počítači a po klábosení chlapstvo před našimi zraky vynosí dárky ze skříní, popřípadě sklepa. Nakonec balíčky tvoří neuspořádanou malou hromadu pod stromkem. Nakonec si každý rozbalí to minimum dárků, popije a odkráčí si svojí cestou...

Christmas-cute-lights-photography-snowman-favim.com-124161_large
Kouzlo Vánoc z mého života mizí. Tedy, pořád tu je, ale jako malá jsem ho pociťovala více. Vzpomínám na ty krásné
vánoční časy, kdy většinou byl i venku sníh, byli jsme všichni pohromadě. Celá rodina - babička, všichni čtyry sourozenci, rodičovstvo. Tento rok na Štědrý večer budeme asi jen rodičovstvo, děda, ségra a možná jeden brácha. Už to není jako dřív a mě to hodně mrzí. Ale čas plyne a tak to prostě je a chápu to.

Vánoce nejsou o dárcích, ale o atmosféře a přátelství!
(zdroj obrázků: weheartit.com)