Srpen 2012

136. My diary

27. srpna 2012 v 23:18 | Das |  My diary
Výhled z našeho balkónu, když nad městem byly úžasné mraky.

Pijeme na cizí zdraví a ničíme si vlastní. - Jerome Klapka Jerome
Den za dnem.. týden za týdnem.. a je tu týden do školy. A že se mi "opravdu" chce opuštět pohodu a volnost prázdnin. Bude mi chvíli trvat než se probudím z lenošení a častému hození s partou a psem ven.
Mimochodem s partou byla tenhle víkend docela fajnová
akce - slavili jsme dvoje narozeniny. Stanováním nad sídlištěm. Nikdo se nezlil do extrémů, jen jsme se celou noc třásli zimou, jelikož pršelo a ráno vstávali v šest.
Přiznávám, že už potřetí čtu sérii Vampýrská akademie. Co na to říct? Prostě závislost.
Před pár dny měl Falkouš nehorázný průjem. Opravdu natom nebyl dobře, byla jsem docela dost vyděšená, ale naštěstí už ten den večer byl zas veselý, i když pořád mátrochu méně energie než obyvkle.
Už vím nový rozvrh - prvák, gympl. Rozhodně se na něj moc dobře nekouká (viz. 2x do 16:10), hlavně, když to spojím s dojížděním a když tak na to teď koukám, úterní trénink basketu skoro nebudu stíhat. :/ Navíc budu mít méně času na psa, méně času na internet (to mě zas tak nemrzí), méně času na čtení. Budu se muset začít učit. Už teď doufám, že učitelé nebudou zas tak hrozní.
Poslední dny prázdnin se rozhodně nechci jen válet doma. Dnes ráno jsem byla se psem, odpoledne koupit přezůvky a penál. Zítra se jdu ostříhat, ráda bych se projela na bruslích a přijede mámy sestřenice. Ve středu jedu do Č.B. zaplatit si seznamovák, pokusit se zařídit si obědy a koupit nové boty. (Ty staré už jsou opravdu v pokročilém stádiu rozkladu.)
Třetího záři pro mě začne mnoho nového. Mám trochu obavy, ale jsem i zvědavá a trochu se i těším. Nová škola, dojíždění, noví lidi, seznamovák, noví učitelé. Na seznamovák jedu hned čtvrtého. Sraz máme někde úplně jinde, vůbec netuším jestli tak trefím (se svým orientačním smyslem na 80% ne.)
Těším se na podzim a na dobu, kdy se ve škole už rozkoukám a zvyknu si na dojíždění..
Užijte si zbytek prázdnin!
Vaše Das


Venčení s Amálkou

22. srpna 2012 v 11:50 | Das |  Falčí
Jednou v pátek při venčení Falkouše, když jsme přijeli z dovolené, jsme procházeli kolem holčiny s drobnou černou fenkou. Vypadala, že by si hrozně moc ráda hrála, což Falkouš pochopitelně taky. Málem jsem je přešla, ale na poslední chvíli jsem se zastavila a zeptala se, jestli ji nechce pustit... a tak má Falkouš venčící parťačku.


Charlaine Harris: Pravá krev - Do soumraku mrtví

18. srpna 2012 v 12:59 | Das |  Recenze knih

Žánr: sci-fi, upíři
Vydáno: 2009
Nakladatel: Baronet
Vazba: vázaná
Počet stran: 296
Cena: 259 Kč

Anotace:
Sookie Stackhouse je servírkou v malém louisianském městečku. Je tichá a uzavřená, ale ne proto, že by nebyla hezká. Má totiž jednu nectnost - dokáže číst myšlenky. A to se na rande moc nehodí. Pak však potkává Billa. Vysokého a hezkého - a hlavně neví, co si Bill myslí. Přesně na takového muže čekala. Ale i on má nectnost - je totiž upír a s nevalnou pověstí.

Bez domečku nikam!

11. srpna 2012 v 20:18 | Das |  Fotím
Šneci mě fascinovali už jako malou, hlavně ty jejich 'tykadla'. Jednou jsme se ségrou objevili místo v lese, kde bylo šneků několik desítek a hned jsme k nim nanosili všechny ostatní šneky z okolí. Ségra pak mluvila ze spání o Šnekově. Mohlo nám být tak 9. Usměvavé časy. :)
Vlastně je to můj první vyfocený šnek, vůbec nechápu, proč jsem na něj namířila objektivem teprve teď.
Taky máte strach, že v trávě nějakého přehlédnete?

Falčí kempuje a návštěva veterináře

8. srpna 2012 v 23:28 | Das |  Falčí
Jak jsem psala v deníčku, byli jsme kempovat (bydlíkovat v karavanu a užívat si vody), takže Falkouš jel pochopitelně s námi. Člověk si řekne, že tenhle gaučák, co přespává v posteli konečně na chvíli bude žít životem hlídacího psa. To on ani omylem. Jezdíme tam docela často a zaštěkal jen dvakrát - poprvé (to už je delší dobu), když mu k misce se žrádlem přidupal ježek a on se ho samozřejmě bál, podruhé letos když jsme seděli u ohně a on asi někde strašil kočku, ale to nevím jistě, jelikož zaštěkal, když jsem ho zrovna přivolávala.. Jinak není noci, kdy by alespoň na chvíli nezalehnul do postele v karavanu.


135. My diary

4. srpna 2012 v 18:48 | Das |  My diary

2012_07_picc-1222531a0-461741-475-356_large
A zas tu vysedávám u internetu... teda, jistěže ne pořád, ale po 14 dnech jsem otevřela internet a vůbec, posadila se k počítači. Chybělo mi něco? Vůbec ne!
První týden mé nepřítomnosti jsem byla na basketbalovém soustředění v Klatovech. Bylo tam krásně, sice jsme opravdu hodně makaly, člověk měl občas pocit, že už dál prostě nemůže. Ale když se hecnete, všechno jde. Jaká radost, když byl konec dopoledního cvičení.. a jaké zklamání, když po skončení trénování s balónem se šlo posilovat. Přes to všechno se ale nemůžu dočkat příštího soustředění. Baví mě na sobě makat, ale nikdy se nedokopu, abych šla dělat něco sama. Musím říct, že trenérka byla opravdu fajnová holka, občas dokázala zařvat, ale přitom byla opravdu příjemná a neztrácela trpělivost, ačkoliv s náma je to někdy opravdu těžké.. Než něco pochopíme a než to uděláme správně. Její přítel byl taky fajn, sranda s ním byla, hlas měl jako Tomáš Klus, bezvadně hrál na kytaru a o tom, že Vám umí skopnout plechovku z hlavy ani nemluvím. Můžu tvrdit, že jsme se opět naučily hromadu věcí a posunuly se zas o něco dál. Mimo trénování jsme byli dvakrát na koupáku, jednou na hradě Rábí, jednou v katakombách a nákup pro psa v bezvadném zverimexu se také stihnul. Nespočítala bych, kolikrát jsem se za jeden den smála, kolikrát jsem chválila bezvadné snídaně.. Docela dost mě překvapilo, že jsem v celkovém vyhodnocení byla třetí. Pěkně jsem zírala. A ještě víc, když nám ukázali ceny - značková basketbalová trika a kraťasy. Takže se můžu chlubit úžasnýma basketovýma kraťasama!(Každý si vybral, co chtěl. První místo mělo samozřejmě největší výběr.) Cesta zpátky byla příjemná a hned hodinu po příjezdu domů jsem odjela na rodinnou dovolenou..
S rodinnou jezdíme do kempu, kam každoročně jezdí úžasná parta lidí, která má společnou hlavně jednu věc - lyžování na vodě. Lyžovalo se krásně, už jsem i dostala chuť vyzkoušet jet jen na jedné lyži, (což jsme chytla od ségry) takže až tam pojedeme jen my, tak to možná zkusím.. :D S Falkoušem jsem chodila na kratší procházky, lyžovala, cachtala se ve vodě, jela na plachetnici, střílela z luku na Orlíku, po večerech pařila karty.. Prostě je to tam úžasné a mrzí mě, že jsme tam nebyli až do neděle. Většinu těch lidí uvidím až za rok.. Mohla bych tu vypisovat nesčetně zážitků - o psech, neteři, lidech, rozhovorech, pěší cestě na pláž,...
O Falkoušovi, jak si užíval kepováním brzy přibyde článek, však moje kecy moc rádi nečtete. Dobře vím, že si radši přečtete o něm. :) A abych nezapoměla, konečně mám novou poličku na knížky! Ještě mi sice na zdi nevisí, ale to už je jen maličkost, pověsit ji. :) Stará polička už nebude muset snášet tak velkou zátěž. :D
Je hrůza, jak ty prázdniny rychle utíkají!
Tak ať neprší a ani není vedro!
Vaše Das
zdroj obrázku: weheartit.com

Coursing

1. srpna 2012 v 8:00 | Das
Jedná se o sport, který je založen na touze psa něco lovit. Běhá se v přírodním terénu. Úkolem psa je 'ulovit' umělou návnadu (igelitové střapce a králičí kůže). Návnada je tažena lankama pomocí kladek po dráze a simuluje tak běh skutečné kořisti. Psi mají prokázat štvavost, rychlost, inteligenci a spolupráci ve smečce.
Dnes tento sport není doménou jen chrtů, ale i ostatních akčních plemen.
V některých státech je povolena živá návnada (králík).


Zdroje informací: cesky-coursing.cz, wikipedie
Zdroj obrázku: nahaci.cz