Listopad 2012

Sent by ravens - Never be enough

30. listopadu 2012 v 18:18 | Das |  Hudba
Před nějakou dobou se mi píničky dost rychle ohrávaly - sluchátka v uších ráno i odpoledne v buse, někdy i doma.. A u některých písniček mě mrzí, když se mi ohrají, takže jsem koukala po nových, neohraných písničkách. A jednou z nich je tato. Ani nevíte, jak bylo těžké sem přidat jen jednu. Ale dle momentální nálady vyhrála.
Zjišťuji, že paměťovka do mobilu bude možná brzy plná, pokud se dokopu k nastahování písniček. A ano, poslední dobou jedu na rock, jemné popové mi už tolik nevoní.


P.S.: ....a rap mi nevoněl nikdy a ani nikdy nebude.

Mega procházka, cvičák a venčení s Amálkou

26. listopadu 2012 v 19:57 | Das |  Falčí
Jak už jsem psala v minulém článku, tenhle celý víkend jsem věnovala Falkoušovi. V sobotu jsme vyrazili po dlouhé době na opravdu dlouhatánskou procházku, časově byla skoro tříhodinová. O víkendu je skvělé, že člověk má čas jít ven třeba hned po obědě, a tak se nevrací za tmy. Cílem procházky byl vzdálenější les, nebo spíše potok vedle lesa. Nejdříve jsme se prošli kolem řeky, od které jsme zabočili nahoru, do kopců. Naše město je v dolíku, takže prakticky skoro vždy jdeme do kopce. Cesta k lesu vedla mezi chalupama, ovcema, kohoutama a koňma. A tam skoro u lese je za plotem berňáček, ke kterému Falčí hrozně musí jít. Až na to, že teď už na sebe nekňučí, ale vrčí. Zalezli jsme do lesa a já se rozhodovala, jakou cestou budeme pokračovat. Měla jsem hned asi tři možnosti. Lákala mě cestička zpátky dolů z kopce, ale chtěla jsem dojít k potoku, kde jsme byli minulý rok v zimě, tak jsem zvolila tmavou, nelákající cestu. Za chvíli zabočovala a už byla sympatičtější, i když já jsem netušila, jestli je to právě ta cesta, po které se dostanu na kraj lesa a k potoku. Falkouš zřejmě uviděl nějakou srnku a hned se za ní pustil, ačkoliv to bylo poprvé, co to udělal. Ale na zavolání byl skoro hned sprintem zpátky.


Zánět

21. listopadu 2012 v 22:02 | Das |  Falčí
Možná si někdo pamatuje, že jsem se zmiňovala, že se Falko pořád drbe. Nejdříve jsem to přisuzovala línání, pak jsem měla podezření na blechy, ale po x-tém prohledání jsem usoudila, že to blechny nebudou. A tak jsem se snažila dokopat tátu nebo bratra, aby s ním došli k veterinářovi, přece jen kožních nemocí není zrovna málo. Po nějaké době, když se pes drbat pořád nepřestával a já každý den vtloukala do rodičů, že to přece jen něco bude, se konečně brácha sebral a k veterinářovi došel. Došla bych tam sama, ale Falčímu se u veterináře opravdu nelíbí a já ho těžko přesvědčím, že tam musí jít, když náš váhový rozdíl není ani deset kilo. Už jednou jsem si osvědčila, že já tam s ním sama jít nemůžu, byla bych opět odtažena pryč. :D Navíc náš veterinář nemá zrovna moc dlouhou ordinační dobu a já to proto moc nestíhám se školou. Veterinář prohlásil, že má ucpané anální žlázy, takže mu je vyčistil a píchnul mu injekci. Mělo se tam s ním dojít znovu, jelikož po týdnu se opět začal drbat, ale brácha nestíhal (asi kvůli práci), takže tam šel až po čtrnácti dnech - tento týden. A má zánět análních váčků. Což není zrovna skvělé, ale alespoň se momentálně skoro vůbec nedrbe, protože jsem se málem začala drbat i já. V pondělí by měl jít k vetovi znovu. Ještě jsem mu pro jistotu aplikovala takovou tekutinu proti blechám, co mu byla zřejmě doporučena. Také by se mu neměla měnit strava, což se mění, když mu dojdou granule - místo granulí dostává rýži s konzervou. A právě tenhle týden mu došly, ale do konce týdne by měl být balík předražených granulí doma. Ale myslím si, že je to jen pojistka, kdyby měl alergii na určitý typ potravy, což si myslím nemá, jelikož toto žere celý život.
Ucpáním análních žláz trpěla i naše fena malamuta, snad měla i zánět, takže pro rodiče to není nic nového. Já jen předpokládala, že bude "sáňkovat", jak to prý dělávala Norina. (Moc si na ni nepamatuji, byla jsem malá, když odešla.)
Plyne z toho ponaučení, že holt budu muset na rodiče víc řvát, aby se to nenechávalo na poslední chvíli jako vždycky, nebo si tam psa fakt dotáhnout sama. Chápu, že veterinář pro padesátikiového psa není zrovna nejlevnější záležitostí, ale nemělo by se váhat.

141. My diary

18. listopadu 2012 v 19:04 | Das |  My diary
"Upřímný přítel je ten, kdo Tě napomene, kdo Ti řekne pravdu do očí; toho si važ!" - Božena Němcová
A zas je další víkend pryč. Možná, že byl moc krátký, ale rozhodně byl krásný.
V pátek jsem myslela, že se ze školy zblázním. Učila jsem se na matiku, kterou ze srdce nenávidím, a byla jsem šíleně ráda, že jsem konečně něco pochopila, že mi to jde, vychází. Ale profesorka musela do testu dát ještě něco z přechozích stran, což byl sice příklad, který bych zvládla vypočítat, ale byl tak na čtvrt hodiny.. Druhá skupina měla stejný styl, ale kratší. Ach jo. A já doufala, že si známku vylepším. Ale jinak bych snad měla mít dva ze čtyř dobře. Před matikou byla ještě angličtina, ze které jsme psali na celou lekci. No, čas naučit se kvůli matice nebyl, takže to nevidím nijak slavně, ale předchozí známky špatné nemám, tak se to zas nezblázní. Po matice následovala němčina, také test, o kterém jsem se dozvěděla při příchodu do školy. Jsem ve skupině pokročilých, proto bych si sama doma potřebovala projít gramatiku, co jsme brali na základce, ale nějak nenalézám čas. Z testu mám 3-. Místo zemáku byla biologie, moje milovaná, ale ještě že nezkoušela, jelikož jsem jako jediná z celé třídy nebyla zkoušená a neuměla jsem skoro nic. (To mi připomíná že zítra bude zkoušet určitě..) A pak jen dvouhodinovka počítačů, kde jsem v převodech soustav pokazila jen jeden říklad, tak snad to bude ok. Jen mě mrzí, že tenhle profesor nám už nebude (na naše přání) vykat. Byl jediný, kdo nám vykal a ač to bylo nezvyklé, líbilo se mi to.
Doma jsem si oddychla a pak vyrazila na trénink. Domů jsem šla s kamarádka, tak jsme zavolaly ségře se sestřenkou (která přijela na víkend, sama!!), aby nám šly naproti a šli jsme jetě na sídliště si zahrát basket. Byla tma, ale nám to nevadilo. :D Potom jsme přece jen razily dom.
Sobota byla nádherně proležená. Z pyžama jsem se se sestřenkou převlékla až ve tři odpoledne. Aby se neřeklo, že jsme tak moc lenošily, tak se musím pochlubit, že jsme ušili tunel, provázek a hamak pro potkana, kterého sestřenka zachránila. Jsme to ale šikovné! Pak mě naštval bratr, pes si vyjel po psovi a on ho za to seřezal podle mě až moc. Kretén. Jak já ho někdy nesnáším! Večer jsem se sestřenkou šla na oslavu tří lidí z party. Jako dárek jsme koupily amundsena a zlatopramena.. a šlo se. Byli jsme na staveništi, občas jsem byla fakt vyplašená, že přijednou policajti, kteří se tam občas zastavují, ale naštěstí nikdo nepřijel. Krásně jsme pokecali, já moc nepila, třásli se zimou a už v jedenáct jsme to zabalili všichni. Kamarádka s přiopilími kamarády nás šli ještě dorovodit domů. Byl to nádherný večer, nikdo to s pitím nepřehnal. Naše parta je prostě nejlepší! V noci mi psal ještě kámoš, jestli bych o něj neměla zájem.. tak jsem ho slušně odmítla. Je to fajn týpek, ale..
Dnes jsem měla zápasy v basketě. První jsme prohrály o jeden koš!! Což docela naštvalo, ale kdyby si vzal trenér time, tak to mohlo být naše. Jelikož syn trenéra, který nás také trénuje, na zápas nejel, tak holky z týmu povolaly trenérku ze soustředění. Jsem ráda, že jsem ji viděla. :) Druhý zápas jsme hrály líp, i když skórově jsme prohráli. Musím přiznat, že mě to dneska prostě nešlo, ještě víc než obvykle.. Ale už s tím nic nenadělám. Domů jsem dorazila až v pět. :/ Takže na mě čekají věci do školy, musím mrknout na tu biologii, naučit se na test z literatury a zopakovat si vzorečky na test z chemie. Ach jo. Nejradši bych se zahrabala pod peřinu a spala.
Na cvičáku jsem už nebyla asi tři týdny, nehledě na to, že bych ho taky mohla zaplatit. Čtu knížku Železný král, docela se mi to líbí, i když na začátku byla slabší část. Určitě napíšu "recenzi". The Vampire Diaries se mi tentokrát líbilo docela hodně, vlastně i minulý díl byl vydařený. Mimochodem, už mám shlédnuty první tři série Dr. House, ale čtvrtá není na ulož.to. Naštěstí to zachránila kamarádka, která pár dílů ze čtvrté série má.
A víte, co je skvělé? Mám noťas! Sice je starší, nový bude až k vánocům, ale konečně se mi nic neseká ani se počítač nevypíná sám od sebe. Sice je pomalejší, ale když je člověk trpělivý, tak se to dá přežít. :)
A už by tu mohl být další víkend..
Vaše Das
zdroj pbrázku: weheartit.com

140. My Diary

12. listopadu 2012 v 14:05 | Das |  My diary
Tenhle víkend jsem měla volný a proto jsem toho chtěla pěkně využít. V sobotu byla na plánu dlouhá procházka se psem do vzdálenějšího lesa, kterou jsem už dlouho odkládala, a v neděli jsem se těšila na cvičák. Navíc jsem s Falčím chtěla zapracovat na poslušnosti.. Ale místo toho jsem celý víkend proležela. Ani nevíte, jak moc jsem naštvaná, ale s horečkou asi těžko vyrazím na mega procházku. Takže víkend totálně nevyužitý.. Navíc mě čeká za dnešek a minimálně ještě za zítřek pěkného dopisování sešitů.
Se školou jsem ve čtvrtek byla na okresním kole v basketbalu. Vůbec jsme nečekaly, že porazíme více než jednu školu, ale nakonec jsme dopadly první! A já mám svoji první medaily, a to dokonce zlatou! Bylo to docela fajn, pěkně jsem se naběhala, jelikož mě tam, jako basketbalistku, profesorka nechávala pořád. Za ostatní školy hrály moje spoluhráčky z našeho týmu, tak to bylo docela zvláštní a musím se pochválit, že jsem jim ani jednou omylem nepřihrála. :D
Basket je prostě hra, která mě šíleně baví ač nejsem nejlepší a nikdy nebudu. Náš tým (nemyslím školní, ale BK) postoupil (nebo se spíše propadl?) do dalšího kola soutěže, takže máme jiné soupeře a snad lehčí. No, v neděli první turnaj, tak uvidíme, jak na tom soupeři jsou.
Škola za tím dobrá, nepropadám, matice stále nerozumím, fyzikálním příkladům též, ale biologie mě bavit nepřestává. Mimochodem mám pocit, že brzo budu závislá na kávě.
Na tento víkend k nám přijedou sestřenky a v sobotu jdu na oslavu. Blbé je, že hned druhý den mám zápasy, proto se tam asi ukážeme jen na chvíli. Takže zas víkend totálně narvaný, na Falkouše tolik času mít nebudu a ani nevím jestli stihnu cvičák. :(
Tak já jdu s Falkoušem procvičit aspoň nějaké kraviny, když už jsem doma. :)
Vaše Das
(zdroj obrázku: http://weheartit.com/)

Podzimní sníh

4. listopadu 2012 v 18:11 | Das |  Fotím
..aneb nasněžilo (a následně roztálo), takže místo fotek podzimních, jsem fotila zimní. Překvapivě foťák docela pěkně fotil, ale nevšimla jsem si, že mám zaprasený objektiv. :D Takže jen detaily, další zimní fotky jsou v předchozím článku, ale jen ty psí.
Na těchto dvou fotkách je takové spojení zimy a podzimu.


Falkoušovo narozeniny a sněhová procházka

1. listopadu 2012 v 23:11 | Das |  Falčí
1.11.2009 se Falko prodral na svět, vyrostl v nádherného medvěda a najednou už mu jsou tři roky. Praštěně jako štěně se chová pořád, jen už neroste, leda tak trochu mohutní. Vyrostl ale do krásy, to musíme uznat. Za ty tři roky se mu naštěstí nic nestalo a nikdy jsme nemuseli k veterinářovi kvůli něčemu vážnému. Doufám, že to tak zůstane. Věřím, že by se možná už konečně bránil, kdyby na něj nějaký pes zaútočil a neschovával se nebo neutíkal, ale je pořád stejně přátelský ke všem psům. Zvířecí a vlastně i lidské narozeniny moc neřeším, takže žádné psí dorty nečekejte. Ale samozřejmě jsem mu koupila hračku, několik pamlsků a náležitě mu popřála. Schválně jsem mu potřásala packou co nejdéle; "Ať Ti to pořád tak krásně štěká, ocas pořád vrtí, ať máš hodně psích kamarádů, ať nejsi takový lenoch.." A on na mě celou dobu skákal, takže mám trochu podrapaný břicho. :D Nakonec jsem mu dala jeden pamlsek, který jen rozkousnul a vyplivl a hned čapnul hračku, kterou za 15 minut zlikvidoval. Pak jsem se s ním přetahovala jen o tu šňurku, ale bůh ví, kde je jí teď konec.
Samozřejmě kdyby bylo více času, vyrazíme na dlouhatánskou procházku, ale ze školy jsem přijela až v pět.
Jinak mi trochu dělá starosti, že se Falčí pořád drbe. Blechy nemá.. Musím už konečně někoho donutit, aby s ním došel pro jistotu k veterinářovi. (Utíká od taď, já bych ho neudržela, když naše váha není zas tak rozdílná. :D)
K narozkám ještě možná něco dostane od zbytku rodiny. :)