Leden 2013

Víkend s Amálkou

27. ledna 2013 v 18:55 | Das |  Falčí
Tenhle týden jsme sice nevyrazili na žádnou dlouhou tůru, ale i tak jsme si sněhu užili dost.
Ve středu jsem si řekla, že jsme dlouho nebyli na cyklostezce, a tak jsme tam vyrazili. Zřejmě tudy chodí hodně psů, jelikož Falkouš čuchal, čuchal a čuchal. Na konci cyklostezky jsme procvičili pár prvků z poslušnosti. Falčí byl šikovný, ale brzy ztratil pozornost. Domů jsme se vraceli za tmy a potkali černého velkého psa, na kterého musel Falko samozřejmě zavrčet....
V pátek jsem neměla moc času, takže jsem Falkouše vzala jen na krátkou půlhodinovou procházku. Dopoledne byl s bráchou u babičky, kde na louce běhal vedle auta (jsem proti tomu, aby pes běhal poblíže auta, ale vím, že ho má brácha naučeného a hlídá si ho), takže jsem si mylně myslela, že bude utahaný. Při návratu domů jsem v parku zahlédla lítat černého psa, a tak jsem si ho připla na vodítko. Ale za chvíli ten pes letěl k nám a já poznala Amálku, Falkoušovo kamarádku. Okamžitě jse ho pustila, aby se spolu vyblbli. Bohužel jsem musela skoro hned jít, ale domluvili jsme se na další den.


Hanina Veselá - Mrakulin Grimoár

23. ledna 2013 v 20:12 | Das |  Recenze knih
Mrakulin grimoár Hanina VeseláŽánr: Fantasy
Vydáno: 2007
Nakladatel: Wolf Publishing
Vazba: Paperback
Počet stran: 256

Anotace: Soupis trampot Mrakuly, nedoučené kouzelnice a magnetu na průšvihy v jednom. Mrakulina adresa: Domek z trollích karet, konec vesnice Světavy. Mrakuina práce: Vylupování hrobů.
Mrakulin drahoušek: Isteran (upír). Mrakulin další drahoušek: Kobližka (morče). Mrakula ráda: Spánek (ale ne včný), jídlo (dobré), žvýkání podivek fialových. Mrakula nerada: Práci (jakoukoliv) a zombíky (speciálně jednoho). Mrakulino krédo: Pokud to jde, uteč, a když to nejde, uteč stejně!

Brodění sněhem

19. ledna 2013 v 23:26 | Das |  Falčí
Ve středu začal padat sníh.. a sněžilo.. a sněžilo i celý čtvrtek... až ho i tady v nížině máme snad skoro půl metru a já čekala na autobus přes hodinu. Ale je to krásné - k zimě sníh patří a právě proto zimu miluju.

Nejdříve se ale trochu vrátím v čase. V neděli jsme byli na cvičáku, kde podlouhé době byla i fenka bandoga, se kterou si vždycky Falko hrál. Hned jsme je pustili, aby se spolu trochu prolítali. Cvičení šlo celkem dobře, dokud jsme nešli psi vypustit ven. Falkouš se popral s Buddym kvůli fence bandoga, jelikož měla falešnou březost a oni to cítili, takže jsem se s tím blbečkem od skupiny odpojila a s vlčandou Miou jsme se šli kousek projít. Majitelka Mii (mimochodem moje bývalá sousedka) se docela dost divila, že si Mia s Falkoušem hraje, prý nemá psy ráda. Ale spolu se vyblbli. Potom šlo cvičení z kopce - Falkouš by si chtěl ještě hrát a nesoustředil se na mě. Po dlouhé době jsme šli na kladinu, i když byla namrzlá a poprvé ji přešel v klidu a pomalu. Alespoň nějaký úspěch! :)


144. My diary

10. ledna 2013 v 22:58 | Das |  My diary
Tumblr_mf6xs2a5oc1qc91i1o1_1280_largeJednou jsi nahoře, podruhé zas dole..
Silevestrovská akce sice byla povedená (až na to, že jsem domů táhla připitou sestřenku), ale od začátku roku 2013 mám pocit, že jde všechno do háje a tenhle rok bude ve znamení všeho špatného.
A úplně nejhorší ze všeho je tenhle týden. V pondělí, když dorazím ze školy, tak zjistím, že bratranec je v pr.. Trpí maniodepresivní psychózou a ta se zas přesně po třech letech projevila. Hodně mě to vzalo, jelikož tu byl na návštěvě po Vánocích a bezvadně jsme si pokecali. Sice ho skoro vůbec nevídám, teď jsem ho viděla po třičtvrtě roce a předtím asi před .. šesti lety? No, možná přeháním, ale opravdu si nevybavuji kdy jsem ho viděla. Ale je to skvělý, chytrý muž. Ale svět je krutý a on má tuhle nemoc. Jeho rodiče nevěděli kde je, doma nebyl.. Naštěstí ho našla policie a odvezla do ústavu. Snad mu bude lépe. Musím na něj pořád myslet.. A ještě více nechápu, jak někdo může věřit v Boha, když se dějí takovéhle a ještě horší věci. Možná to nechápu právě proto, že závidím těm, co našli pevnou víru.
Pak nastalo úterý. Přijdu ze školy a zjistím, že Falkouš má průjem (a následně zácpu) a má něco s levou zadní nohou. Chudák nemohl si lehata a sedat, jak ho bolela, tak jen stál. S bráchou jsme vyrazili k veterináři, který nám oznámil, že má zřejmě jen nataženou šlachu nebo sval. Naštěstí je dnes už v pořádku, už má i energii a je veselý a vítací jako vždy. Nepřeju nikomu zažít ten pocit, když jeho zvíře (rodina) trpí. Jednu noc jsem měla kvůli psovi přikryté jen nohy, jelikož mi zalehl peřinu a já ho nechtěla odhánět kvůli bolavé noze, a tak jsem spala v mikině.
V úterý jsem též měla trénink, kde jsem zjistila, že nemáme žádný odvoz na sobotní zápas. Pak jsem dostala na starosti dresy, ale jeden pohřešuju. Celkově se nám tým rozpadá - tři holky všechny buzerují a pak už nikdo nemá ani chuť se na tréninku ukázat. Navíc mi basket opravdu "šel".
Už 14 mám rýmu, což člověka také zrovna nepotěší, ale snad jsem se jí dnes už konečně zbavila. Stejně tak bolesti hlavy.
Ve škole je to písemka za písemkou. Na gymplu se mi líbí, ale pořád jsem se nenaučila se učit. Nedokážu se na učení pořádně soustředit, ale musím se pochválit, že z biologie mám za 1. No, z dnešní písemky z fyziky to bude za 3 nebo za 4 a úterní test z němčiny stejně tak. Víkend bych měla strávit s učením - poznávačka z biologie (rostliny), poznávačka egyptských bohů + písemka, v pondělí písemka z bižule, (povinně) vypočítat 4 příklady z fyzikální olympiády a dál bych radši nepřemýšlela...
Myslím, že když člověk delší dobu prožívá špatné věci, tak najednou začne být více pesimistou a dobré věci maže, jako kdyby se nestaly. Proto se je snažím vydolovat z mozku.. Tenhle týden jsem se dvakrát vezla do školy a dvakrát ze školy autem, což je celkem 120,- Kč ušetřených. Ze zkoušení z angličtiny mám za 2. Čtu Pokrevní pouta. Tenhle týden jsem s bráchou docela vycházela. Už mám na dvoře basketbalkový koš (zatím tam jen leží). Příští pátek a na konci ledna si jednu na jeden den zalyžovat, jednou s rodinou a podruhé se školou - už se těším, po třech letech budu stát na lyžích!
I tak ale mám tendenci vybavit si na všech těchto věcech tu negativní stránku. (Např.: Že koš budem muset dát níž než má být a že na čtení nemám vůbec čas..) Ano, všechno má svou dobrou, ale i špatnou stránku. To mi připomíná slohovku z češtiny, díky které se mi vybavilo, jak miluju psaní, ale moc jsem se nedržela zadaného slohového útvaru, který byl dán u mého vybraného tématu. :D
Takže.. Don't worry, be happy. Zas přijdou skvělé dny. Meybe.
Vaše Das
(obrázek ukraden z: weheartit.com)

Nový vzhled

6. ledna 2013 v 16:14 | Das |  Oznamník blogu
Už bylo zas na čase obměnit kabátek blogu. Jelikož já jsem osoba graficky nenadaná, tak jsem poprosila Sinai, která se do tvoření layoutu s chutí pustila.. a vznikla tahle nádhera. Sinai mi lay vytvářela už podruhé a ani jednou si nemůžu stěžovat, naopak vždy jen chválím! :)
Takže ještě jednou Ti, Sinai, moc děkuji!
A že to Falkoušovi tady na blogu moc sluší?


Vánoce s Falkoušem

2. ledna 2013 v 22:07 | Das |  Falčí
Prázdniny jsou fajn v tom, že má člověk více času a tím pádem i na procházky se psem. Nejen proto jsem se těšila na Vánoce, ale jelikož tu byly sestřenky, tak jsem zas tolik volného času neměla, ale procházky byly i tak pěkně dlouhé.

Den před Štědrým dnem - neděle 23.12. jsme vyrazili na cvičák, i když jsem váhala jestli jít nebo ne, protože padal sníh se sněhem. Nakonec jsme za základního výcviku byli jediní, ale přidali se k nám dva psi, co tam jsou vždy a cvičí sami a později dorazila fena pitbula (ze základního výcviku). Falkouš vyjel po jednom černém psovi, takže jsem mu vynadala. Pak už byl v pohodě, jen všechny psy pak znervóznila fena pitbula, která měla před prvním háráním.

Na Štědrý den jsme odpoledne vypadli ven na procházku. Pilovali jsme přivolání na louce (kde zřejmě cítil háravou fenku) a pěkně jsme se prošli. Z vánočních dárků měl největší radost Falkouš - ode mne dostal míček a od bráchy dvě kosti. Nejdříve ho uchvátil míček, ale pak přišel na to, že pod stromečkem ještě něco leží a hned si z pytlíku vyndal tu větší kost. Do teď z ní nic nesežral, jen si s ní hraje. Míček jsem mu uklidila a dám mu ho až sežere kost.