Vysoké cíle, přání a lenivá realita

16. června 2014 v 20:31 | Das |  Já a moje kecy
Každý by chtěl, aby se mu něco splnilo. Sny a přání jsou součástí našeho života. Mám pocit, že já toho chci až moc a přitom se bojím, že vše vzdám a nezbude mi nic. Nechci být další ovce v davu, to raději ať jsem ta fialová s růžovýma puntíkama. Chci za to bojovat, ale co když se vzdám a pak zapomenu, co bylo mým snem. Vzpomenu si v pětatřiceti a budu brečet, že jediné co mám je hypotéka, dvě uřvané děti a manžel, co už není, co býval.

Tenhle školní rok začal vyházet Brainstorm magazine. Lidi, o kterých se v něm píše jsou mojí inspirací. Nebojí se totiž vypadnout na vejšku do (například) Dánska nebo se zúčastnit programu work and travel (nejen) v USA. To mě hrozně nakopává a říkám si, proč ne? Ale jak se v článku "Jak zabít léto" rozčiluje Petra Novotná, češi jsou prostě líní. Než by si sehnali informace a zajímali se o své možnosti, raději promarní léto každoroční brigádou, chlastáním a cachtáním v rybníce.

České školství mě tak rozčiluje, že bych opravdu nejraději na celou vysokou školu vypadla pryč. Nemluvě o tom, že většině škol jde hlavně o tom, aby na počtu studentů vydělali. Státní maturity jsou jeden velký průser. Ale myšlenka toho, že pod slovem "maturita" si představím zkoušku, která je jednotná pro všechny, se mi líbí. Jen realita gymnázia vs. učiliště je trochu jinde.. Bohužel většina zahraničních vysokých škol jsou zaměřeny na ekonomiku a obchod, čímž se moc zabívat nechci a navíc o tom vím houby. (To radši ty houby!) Mojí slabinou je chabá angličtina, ale na tom se vždy dá zapracovat. Největším problémem budou finance, ačkoliv třeba v Dánsku je škola zadarmo, ještě s příspěvkem od dánské vlády. Jak je tomu ale v realitě, když znám jen letáčky a nic neříkající webovky, nevím.

Asi nejvíce se mi líbí představa toho, že bych na půl roku odcestovala s programem work and travel. Erasmus pro studium v zahraničí taky nedělá zrovna málo. Už vím, že chci cestovat, poznat různé země, lidi a zažít toho hrozně moc, protože teď můžu. Znovu odkazuji na Petru Novotnou, která výstižně píše o poutech, které člověku přistanou na rukách jakmile pracuje a má po škole. Momentálně mě okouzlil životní styl Kluků Janů, kteří procestovali USA, Nový Zéland, ale i Evropu. Vždy díky práci, kterou si na daném místě našli. Mají můj obdiv! Můj projekt na němčině Traumurlaub byl o tom, jak se ségrou vezmeme ruksaky na ramena a procestujeme Evropu - jako Gilmorky! Jo, to by byla paráda!




Protože jsem realista (třebaže se snažím věřit ve velké věci, protože jinak se nestanou), tak mám také menší cíle. Ohledně cestování se snažím využít všechny příležitosti, které se mi díky střední škole naskytají. V září to bylo Slovinsko + Chorvatsko (turistika a moře), pozítří Francie, za měsíc Gruzie a za rok znovu Slovinsko + Chorvatsko (tenotkrát rafty a moře). A doufám, že tímto nekončím! Ne vše mi financují rodiče a také nemohou a já nechci po nich chtít tolik peněz. Díky brigádě (vlastně brigádám, momentálně) se snažím si něco financovat sama. S Francií jsem udělala kompromis, rodiče mi dali 1500,- na Francii, ale já si platím eura, které si beru s sebou. S Gruzií to chci udělat podobně.

Gruzie - jetsli navštívíme toto místo (nebo podobné), budu brečet štěstím. Zdroj fotky: levanta.cz

Hmotným přáním je fotoaparát (po dlouhém uvažování digitální kompakt - skladný, ale přitom výkonný), na který už šetřím. A hned za ním - snad do konce léta - si pořídím longboard, na který už si také pěkné dlouhou brousím zuby (teda podrážky). Už se těším až konečně po dlouhé době budu moc cvakat, co se mi zlíbí, hlavně všechno možné z Gruzie! A ten vítr, co mi bude chuchat vlasy, až se budu prohánět na prkně..

A za deset let chci akčního psa, k němu menšího útulkáče. Nebo taky oba z útulku, proč by ne? Budu totiž dělat canicross! To je běh se psem a protože běhání miluju, tak mě to krásně namotivuje. Samozřejmě sem tam vytáhnu na běhání našeho medvěda, ale pro něj to moc není - pravý canicross by nebyl vhodný ani kvůli zdraví.

Také chci více času na čtení, psaní článků, koukání na filmy a seriály, motivaci k učení a běhání. Začít cvičit, pravidelně uklízet, nebýt líná. Naplánovat výlet se psem a věnovat mu více času, pohnout se dál s trikama. Je toho moc a moc. Doufám, že stačí doufat a že ve "věřím v to" je opravdu síla. Už jen věřit a ne jen doufat.

Vaše Das
 


Komentáře

1 Monča Monča | 16. června 2014 v 21:14 | Reagovat

Do Francie bych teda jela taky, naše škola bohužel nic takového nenabízí. Myslím že tenhle rok byla Itálie a Londýn, ten doufám že bude i příští rok, protože to bych už jela a hrozně moc mě láká. Doufám že ti to vyjde :o)
Kam chceš s Falčím na výlet? O prázdninách chci taky s tím malým debílkem někam jet :D

2 Das Das | Web | 16. června 2014 v 21:36 | Reagovat

[1]:
Tak to se musím někdy objevit na skypu a musíme všechno probrat! Borderka bude úžasná! Kluk nebo holka?
No, výlet zatím nevím. Nemám tolik možností. Nejspíše bych prubla trasu z Týna do Bechyně, to už jsme letos na jaře šli, celkem 20 kilásků a krásně kolem řeky. Jinak bych ráda vypadla na delší procházku, dlouho jsme nikde pořádně nebyli, někam, kam moc často nechodíme. Záleží na počasí - nesmí být extra vedro. :)

3 Kája Kája | Web | 17. června 2014 v 11:22 | Reagovat

Brainstorm se nám tady válí ve škole, takže ho taky sem tam čtu. Všechno mi připadá zajímavé a láká mě někam vyjet, ale ve výsledku na to vůbec nemám odvahu. Nezvládla bych to, nerada mluvím cizím jazykem a tak...

4 Ahena Ahena | Web | 17. června 2014 v 12:41 | Reagovat

Ahoj Das!
Ani už neřeknu, jak jsem náhodou včera na tvůj web a už vůbec nevím, kdy jsme se naposled bavily. Jsem to já - člověk od příběhů a majitelka krátkosrsté kolie (Eugene, jenž už není). Stalo se toho hrozně moc. Já odmaturovala, mám již jiného psa a ty, jak vidím, máš stále velmi dobré názory a střízlivost o životě jako takovém. Velmi ráda bych zůstala v kontaktu a dozvěděla se, jak jde život - co děláš za školu a tak.
Šárka, Jiro a Vera

5 Ahena Ahena | Web | 20. června 2014 v 11:43 | Reagovat

Přeji, ať si výlet užiješ. Četla jsem, jak to teď máš - že tě rodina částečně podporuje a částečně si na to vyděláváš brigádou. Jdi úžasná. Já procestovala značnou část Evropy v mladším věku a jsem neuvěřitelně vděčná rodičům, že mě v tom podporovali.
Teď mám po maturitě a řekla jsem si, že budu ještě chvíli využívat rodičů a brigádu jsem si přes léto nehledala. Jsou to mé poslední prázdniny, které prožívám jako svobodný člověk, tak toho chci využít - nutno dodat, že jsem si psa koupila za své a všechny výdaje padnou na mě. Takže po rodičích nepožaduji nějaké závratné sumy, jen potřebuji nakrmit a někde bydlet :D.

Moc ti tu školu přeji. A maturity se neboj. Musím uznat, že státní maturita není až tak těžká - ale rozhodně ji nikdo nesmí znevažovat - pro člověka, který se celé 4 roky na něco připravoval. Zvolila jsem si kombinaci Čj a Aj a jelikož angličtinu používám denně, nebyl problém projít na 1. Nebyla jsem zrovna příkladný žák, co si budeme nalhávat, ale poslední rok jsem zabrala, že jsem ze základní části odmaturovala na 5 (praktická mat., kt. jsme měli z 8 předmětů, mi zkazila dojem - za 3, jelikož mě učitelka potopila - ty 2 body mi dát nemohla, i když jsem jí všechno řekla).
Takže se průběžně připravuj, nestresuj se a budeš si moci užít jakýsi "pocit uspokojení" a vítězství.

Když se vrátím ještě ke psům - ty stopy jsou jedna z prvních věcí, které se psem můžeš začít dělat. Zatím mu vždy našlápnu "nášlapový čtverec" - což je doslova tvar čtverce, který obsahuje v každém nášlapu pamlsek (já zde pokládám krmnou dávku - třeba dělám místo snídaně nebo večeře). Takže pes je do tohoto útvaru vpuštěn a žere. Je to postavené na pod. reflexu, kdy si pes při každém najitém pamlsku spojí pach člověka s odměnou. (říká se, že se tento reflex vytvoří, je potřeba 60 "stop"). Tak. :D

Zase jsem se rozepsala :D. Měly bychom si najít jiný způsob psaní, bojím se, že hrozně spamuji :D.

6 Ellaria Ellaria | Web | 22. června 2014 v 23:25 | Reagovat

Vlastně jsem sepsala něco podobného, základem je věřit v sebe a svoje schopnosti... ;-)
Jooo, nápadů a tužeb je mnoho, avšak sil na realizaci (či prostředků) už je o poznání méně i když občas si říkám, zda nehledáme spíš důvody proč to nejde než aby jsme si hledali cesty, jak to dokázat... Držím palce ve všem!
P.S. můj nevýkonný a pro smích foťák, který jsem ale milovala a na mé amatérské sponntání záběry byl dostačující se mě zjevně rozhodl opustit. Jsem tímto faktem hluboce zarmoucena.

7 karolinar-photography karolinar-photography | Web | 24. června 2014 v 13:50 | Reagovat

Moc se mi líbí tyhle články, když si lidi ujasňují, co chtějí:)
Co se týče toho cestování, a české lenosti, naprosto souhlasím:)
Já cestováním téměř žiju, vždyť zrovna v neděli jsem se vrátila z anglie a za měsíc vyrážím do skandinávie:)
Chci poznat svět, mít spoustu vzpomínek, to je podle mě to nejcenější bohatství:)
S financemi je to těžké, taky nechci vytěžovat rodiče, ale dokud mě v mých snech podporují, moc si toho vážím:)
Psa bych taky chtěla, i když na něj moc nemám čas:)
Já jsem si splnila už spoustu snů, na to, že je mi 16 a hodně díky rodičům, čehož si fakt vážím.. jsem zvědavá, jak to půjde, až na to budu sama, na vejšce a podobně...
Držím palce s plněním a realizací snů!:)

8 Karol Dee Karol Dee | Web | 24. června 2014 v 21:19 | Reagovat

člověka, který se do psů zamiluje, začne brzy líný pes značně nudit. Buď se mu nechce a nebo nemůže, kvůli kloubům, rozměrům a dalším důvodům.
Má přání jsou podobná, ale nepovažuji je tolik za cíl jako spíš za prostředek. Chtěla bych jednou žít v cizině a už se moc těším, až na výšce využiju Erasmu nebo něčeho podobného. Na gymplu to nemá význam, ale stejně bych nejradši jela hned :)

9 Ahena Ahena | Web | 25. června 2014 v 12:07 | Reagovat

Používám obyč granule - zkrmuji tím jednu dávku (snídani či večeři). Dokonce i na granule cvičíme. Myslím, že to je cíl každého kynologa - docílit, aby pes pracoval - ne na lákadlo. Možná postupem přejdu na piškoty (když jsem doma, jednou za čas dávám dobře uležený sýr :D).

Já se rozhodla pro tuto kombinaci z jednoduchého důvodu - matiku neovládám ani na úrovni druhého stupně ZŠ. Ale kdo ví. Třeba vám ji zavedou do té doby povinně. ;D Na vysoké budu studovat Kulturní studia Číny na MUNI. Veterina není zrovna věc, která by se vyplatila studovat. Požadavky jsou nesmyslně vysoké bez nadcházejícího uplatnění. Ke všemu nemám paměť na latinské názvy.
Jestliže nespamuji, tak můžeme udržovat konverzaci takto. Já skype tak nějak nezapla od doby, kdy mám nový laptop :D.

Držím palce při seznamování! A takto si představuji chovatelský servis. Člověk si musí umět vybrat. Já mám s chovateli PP psů jen ty nejlepší zkušenosti (ale nejsem naivní, vím, že existují i sobci, kterým nezáleží na psu ani na plemeni). Např. Jira jsme s Verou seznamovali na neutrálním prostředí a poté už jsme to na zahradě na chalupě (trávíme zde dost času) neřešili. Ale většinu času jsou ještě odděleni (Vera je v kotci, Jiro na dvoře) a v autě mladý ještě jezdí pod předním sedadlem (pod nohama).
Hlavně na to nijak moc nereagujte. Při seznamování nechat prověšené vodítko - malého nechat nejlépe na volno. Vše hlídat, ale příliš nezasahovat. Chovat se naprosto v klidu. Málokterý pes útočí na štěňata. Tím se uklidňujte ;D. Většinou - za negativní projevy - mohou lidé kvůli způsobu, jakým se chovají. Kolikrát by pes neměl ani tendenci zaútočit nebo se leknout. Jen když člověk začne na danou situaci reagovat.

10 Ahena Ahena | Web | 25. června 2014 v 15:18 | Reagovat

Uplatnění je stejné, jak v ostatních oborech. Tudíž žádné, pokud se nadále nebudu rozvíjet a snažit si cokoliv najít. Ráda bych později pokračovala studovat čistě čínský jazyk. Popř. jiné. Mám další 3 roky na najití té správné  cesty. (I ty máš čas navíc, jelikož ti gympl dává tuto svobodu volby). Mám jistý sen, který s jakýmkoliv oborem na UNI nesouvisí (mírně podnikatelské), takže uvidíme, zda si jej dokáži vyplnit. Mezitím budu studovat.
Jsem velký fanoušek Asie (Korejský poloostrov, Singapur, Čína, Taiwan...) takže jde o studium a zároveň o koníček.

Ohledně psů s PP, přijatelná cena se mi zdá okolo 10-15 tisíc. Jak Eugene tak Jiro byli oba za 15, rotina byla za asi 11/12 tis. Tyto ceny se mi zdají optimální.
Proč je cena pejska tak nízká? Nebyl koupen až jako poslední? Vím, že se dost sráží cena v případě, že je mrňous dlouho volný (a třeba je nižší šance, že si jej někdo koupí - popularita plemene). 4,5 tis. mi přijde už hodně málo, ale moc se v těchto plemenech neorientuji :D. Eugene byl místo 20 tis. za 15 jelikož měl už ty 3 měsíce, když jsem si ho brala.
Jak je vlastně Falkouš starý?

11 Ahena Ahena | Web | 28. června 2014 v 9:13 | Reagovat

To mě překvapilo. Ta cena je fakt hodně nízká. Třeba narazili na člověka, který to nedělá vůbec pro peníze (já bych chtěla i peníze navíc, kdybych měla vrh - takže 15 tis. se mi zdá fajn)
Btw, jsem udělala chybu, Jiro byl za 12 (ne 15).

Já bych doporučila každému, kdo má psa bez PP, nebo ambic chovat - kastraci. Pro psa odpadnou veškeré stresy ohledně množení, pes se zklidní (pokud se u něj agrese neprojevila kvůli jiným důvodům), odpadnou veškeré zdravotní problémy související s touto soustavou. Každý tvrdí, jaký je to zásah do přírody, ale zkušený kynolog ví, že dnešní pes s přírodou už nemá co do činění (+ kolik psů se rozmnožuje ve smečce?). Mám s kastrací jen ty nejlepší zkušenosti. Ke všemu kastrace psa nevyjde ani na tolik peněz a není to ani takový zásah do organizmu zvířete.

Při takové situaci je nutné mít odvolání, nebo zařvat povel, který udělá na 100%. U nás to bylo LEHNI. V případě, že se něco dělo, udělali to podmíněně a než se stačili podívat vocogou tak jsem byla u nich.
Když jsi s ním na procházce, zkus si teď nějakou dobu brát ještě pamlsky a cvič přivolání. Za procházku několikrát jen přivolej - odměn a zase nech běhat. Někteří psi na to přestanou reagovat, jelikož lidé je volají pouze v případě, že po nich něco chtějí.
Eugene se nekamarádil s ostatními psy. Naučila jsem jej, že ho ovládám i na dálku. Později jsem jej zvládla do takové míry, že si ostatních psů nevšímal (a to i v případě, že na něj nadávali).

Umím si představit typický cvičák: Velká koncentrace psů, cvičí se v tzv. řadovkách, přemíra používání vodítka (změna směru, tahání psa = cuknutí), sem tam nějaký fyzický trest, neochota výcvikářů a pomluvy.
U nás na cvičáku se praktikovalo to samé. Ale od roku 2012 jsme to tam dokázali povznést na jinou úroveň. Tedy, alespoň v to doufám. Cvičíme individuálně a trochu více na bázi pozitivní motivace (nechci to tak nazývat, obvykle řeknu - psy tu nemlátíme a nejsem zastáncem cukání :D.)

12 L. L. | 1. července 2014 v 8:42 | Reagovat

Nojo, to jsou sny náš všech, co si říkáme každý rok.

13 Iris Iris | E-mail | Web | 1. července 2014 v 19:32 | Reagovat

tak ať se ti sny vyplní a pokud to opravdu chceš (tak jako že z článku to na mě dýchá, že ano) tak se ti to splní, musíš jen za tím jít...... ;-)
přeji hodně štěstí a už teď se těším na nádherný fotky :-)

14 Katujka Katujka | Web | 2. července 2014 v 10:28 | Reagovat

Jak já ráda čtu ty tvé články, minulé měsíce jsem neměla kvůli škole čas, ale teď už mám a tak s chutí čtu dál a dál.

V Dánsku to mají zadarmo? České školství je naprd. Ale myslím, že lepší studovat, než pracovat, přeci jen studenstká léta jsou prý těmi nejlepšími - než nastoupí tvrdá realita. Cestování miluju, díky škole jsem se zatím podívala do Německa a Turecka. Na prázdniny mám taky moc plánů, jó. :)

15 Katy<3 Katy<3 | E-mail | Web | 3. července 2014 v 15:26 | Reagovat

Ty jsi až přehnaný optimista :-D A to je dobře. A jsi teda i pořádně akční, že by sis troufla do něčeho takového. Pro mě osobně jsi vzorem ty. A přeji Ti, aby se ti toho splnilo, co nejvíc :-)

16 Ahena Ahena | Web | 3. července 2014 v 20:57 | Reagovat

To je hodně nepříjemné. Právě, že Jiro se hrne ke každému člověku a bohužel jej v tom podporují - jelikož jej ještě začnou mazlit. Chci vidět, jak se budou tvářit, až na ně skočí chlupatá, velká obluda.
Na to je jediné nutné to přivolání no. Snad se oba ti naši srovnaj.

Tento způsob neplatí ani na ovčáky. Ti jsou přece taky živé bytosti. Bohužel lidé se nesnaží vymyslet, jak to psovi vysvětlit. Jde jim jen o výsledek. Takže jej docukají do nějaké polohy - pes neví která bije, ale hlavně že drží a vnímá člověka (čeká, kdy přijde rána).
Nemám nic proti ostnatým a elektrickým obojkům, ale člověk to musí umět používat - nesmí psovi způsobovat bolest (což působit nemusí, když je správně použito).

Já povel K noze učila Jira úplně jiným způsobem. Procházela jsem se po zahradě a vždy, když se přiřadil k noze (nebo ze začátku se v její blízkosti pohyboval), jsem jej odměnila. Nejde to vysvětlit. Prostě bych ráda různé způsoby ukázala více lidem, aby zjistili, že cvičení může být zábava jak pro člověka, tak pro psa - bez stresů a demotivace.

17 Peťule xD Peťule xD | Web | 7. července 2014 v 10:38 | Reagovat

S těma školama se nemýlíš, jsme pouze čísla v seznamu za který dostanou pěkně tučnou odměnu, že nás tam držej. =D

Jinak je správné, že si jdeš na svými sny, je to hodně důležitá věc a člověk musí mít k čemu směřovat, pak se to plní lépe, taky chci příští rok pryč, tak se třeba někde v cizině potkáme. =D

18 Elma Elma | Web | 6. srpna 2014 v 17:52 | Reagovat

Článkem si mě hodně inspirovala. Snad jako všichni mám taky spoustu přání nebo plánů, u kterých se bojím, že se mi nesplní a že mi nezbyde nic. S vysokou školou si ještě nejsem jistá, kde bych ji měla uskutečnit (tedy jestli se dostanu), mám na to taky dost času, i když jak se to vezme. České školství je opravdu hrozné, ale studovat v zahraničí je taky hodně finančně náročné, i když jak kde.
Nejvíce bych si ale přála cestovat s kámoškou, už to začínáme i plánovat přesně jako Gilmorky (náhodička :D), to byl můj sen, v kterém jsem se ujistila ihned po shlédnutí tohoto seriálu. Ale nevím, zda-li uděláme maturitu a podaří se nám nashromáždit peníze na cestu, to je všechno risk.
V podstatě ve všem se s tebou shoduji. Už jen stačí to uskutečnit a sen bude splněn.. :)

19 Viallen Viallen | Web | 19. srpna 2014 v 9:55 | Reagovat

ľánok je úžasný. O projekte som ešte nepočula, no určite si to niekde uložím a raz poriadne preštudujem. Mňa osobne by viac lákala nejaká prax už v obore, ktorý ma zaujíma, ako si len nájsť brigádu čašníčky niekde v zahraničí. Áno, jazyku to pomôže, ale v podstate okrem peňazí mi tá skúsenosť je nanič. Na druhej strane to cestovanie chápem. Chcela by som spoznávať svet a tiež vyuívam príležitost, keď to ide (hlane cez školu). Aj tento rok sme sa len s dvama kamoškami zbalili a vybrali sa so staršími študentmi od nás do Francúzska. Mala môžnosť ísť celá naša tieda, ale keď to nevyužili, ich chyba...

20 Werí Werí | Web | 26. listopadu 2014 v 19:14 | Reagovat

Na Work and Travel jsem také chtěla jet, hrozně mě to táhlo. Jenže pak jsem si našla současného přítele a ze všeho sešlo, protože se mi od něj nechtělo na čtyři měsíce odjet :(
Určitě toho nelituji, jsem se svým budoucím manžílkem spokojená, ale občas to člověka zamrzí, že se pořádně nikam nepodíval :) asi musím počkat, až do 45ti a cestovat až na starý kolena :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama