Leden 2015

155. My diary

10. ledna 2015 v 13:26 | Das |  My diary
Nějak se moje prsty bojí po klávesnci rozběhnout tak, jako dřív. Bojí se, že už to zapoměli a zároveň jim mozek toho říká tolik, co by mohli napsat, že neví jaká písmenka zmáčknout jako první..
Mrkám na poslední článek - 4.9.2014 a na poslední deníčkový článek - 31.5.2014. A dnes je 10.1.2015.

Počasí je divný, času je málo, lidi jsou sráči, peněz furt málo, školy moc a prázdniny krátky,..

Přijde mi, že čas letí neskutečně rychle. Mrkla jsem a byly Vánoce. Mrknu a bude léto.

Školní tejden vždy tak nějak přežiju, spánkový deficit doháním moccacinem z automatu a nebo (když si dovolím utrácet) karamelovým lattém z DéKáčka a s kofeinem v žilách se snažím přesvědčit mozek ke spolupráci při písemkách a nebo neusnout.

Občas mám štěstí a tejden zpestří něco záživnějšího - přednášky od studentů z rúzných zemí, něcí narozeniny nebo cokoliv co člověka vytáhne z rutiny spát, stávat, usnout v autobuse, škola, neusnout na hodině, spánek v buse, učit se doma (občas se i fakt učím), spát,...


O víkendech jsou většinou jen dvě možnosti - zápas nebo práce. Basket už je jen o tom dohrát soutěž, dosáhnout toho, aby nás na zápase bylo aspoň těch 5 lidí, co musí být na palubovce. O trénincích ani mluvit nemůžu, žádný nejsou. Nevěřila bych, že to někdy řeknu, ale už se tak těším až to skončí...

Skoro celé vánoční prázdniny za barem taky nejsou moc fajn. Sice jsem si vydělala, ale chci něco nového na sebe, nutně potřebuju boty, litr šel na řidičák (děkuji svým nejlepším bráchům za to, že mi k vánocům dali skoro všechny peníze na něj a jási tak doplatím jen minimum)..

Také stát za barem, usmívat se a koukat se na ty lidi, kteří tam chodí každý pátek a vy máte buď zápas nebo jste v práci a volný pátek prospíte, taky fajn, fakt. Taky mě neskutečně rozčiluje, že v jediné hospodě, kam bych u nás šla, pracuju, takže si to tam nikdy neužiju tak, jak bych chtěla. Ale včera to bylo fááááájnové. Oslava kamarádky mé ségry ve znamení pár piv, jointa a fotbálku.