My diary

135. My diary

4. srpna 2012 v 18:48 | Das

2012_07_picc-1222531a0-461741-475-356_large
A zas tu vysedávám u internetu... teda, jistěže ne pořád, ale po 14 dnech jsem otevřela internet a vůbec, posadila se k počítači. Chybělo mi něco? Vůbec ne!
První týden mé nepřítomnosti jsem byla na basketbalovém soustředění v Klatovech. Bylo tam krásně, sice jsme opravdu hodně makaly, člověk měl občas pocit, že už dál prostě nemůže. Ale když se hecnete, všechno jde. Jaká radost, když byl konec dopoledního cvičení.. a jaké zklamání, když po skončení trénování s balónem se šlo posilovat. Přes to všechno se ale nemůžu dočkat příštího soustředění. Baví mě na sobě makat, ale nikdy se nedokopu, abych šla dělat něco sama. Musím říct, že trenérka byla opravdu fajnová holka, občas dokázala zařvat, ale přitom byla opravdu příjemná a neztrácela trpělivost, ačkoliv s náma je to někdy opravdu těžké.. Než něco pochopíme a než to uděláme správně. Její přítel byl taky fajn, sranda s ním byla, hlas měl jako Tomáš Klus, bezvadně hrál na kytaru a o tom, že Vám umí skopnout plechovku z hlavy ani nemluvím. Můžu tvrdit, že jsme se opět naučily hromadu věcí a posunuly se zas o něco dál. Mimo trénování jsme byli dvakrát na koupáku, jednou na hradě Rábí, jednou v katakombách a nákup pro psa v bezvadném zverimexu se také stihnul. Nespočítala bych, kolikrát jsem se za jeden den smála, kolikrát jsem chválila bezvadné snídaně.. Docela dost mě překvapilo, že jsem v celkovém vyhodnocení byla třetí. Pěkně jsem zírala. A ještě víc, když nám ukázali ceny - značková basketbalová trika a kraťasy. Takže se můžu chlubit úžasnýma basketovýma kraťasama!(Každý si vybral, co chtěl. První místo mělo samozřejmě největší výběr.) Cesta zpátky byla příjemná a hned hodinu po příjezdu domů jsem odjela na rodinnou dovolenou..
S rodinnou jezdíme do kempu, kam každoročně jezdí úžasná parta lidí, která má společnou hlavně jednu věc - lyžování na vodě. Lyžovalo se krásně, už jsem i dostala chuť vyzkoušet jet jen na jedné lyži, (což jsme chytla od ségry) takže až tam pojedeme jen my, tak to možná zkusím.. :D S Falkoušem jsem chodila na kratší procházky, lyžovala, cachtala se ve vodě, jela na plachetnici, střílela z luku na Orlíku, po večerech pařila karty.. Prostě je to tam úžasné a mrzí mě, že jsme tam nebyli až do neděle. Většinu těch lidí uvidím až za rok.. Mohla bych tu vypisovat nesčetně zážitků - o psech, neteři, lidech, rozhovorech, pěší cestě na pláž,...
O Falkoušovi, jak si užíval kepováním brzy přibyde článek, však moje kecy moc rádi nečtete. Dobře vím, že si radši přečtete o něm. :) A abych nezapoměla, konečně mám novou poličku na knížky! Ještě mi sice na zdi nevisí, ale to už je jen maličkost, pověsit ji. :) Stará polička už nebude muset snášet tak velkou zátěž. :D
Je hrůza, jak ty prázdniny rychle utíkají!
Tak ať neprší a ani není vedro!
Vaše Das
zdroj obrázku: weheartit.com

133. My Diary

20. června 2012 v 19:41 | Das

600846_109713635837355_1894344551_n_large
Budoucnost je něco, kam se každý z nás dostane rychlostí 60-ti minut za hodinu, a to bez rozdílu, kdo to je a co udělá. (C.S. Lewis)
Uhm.. Někdy kolem páté jsem rozepsala článek a teď nevím, jak ho dokončit, když tu mám jenom citát. A před chvílí se mi taky sám od sebe restartoval počátač, to potěší. Ale já už jsem zvyklá, časté záseky, samorestartování a jiné errory jsou na denním pořádku. Pak se ani není čemu divit, že nemám chuť najít si čas a jít na delší chvíli k počítači, třeba právě proto abych napsala článek. Nechci s blogem končit a taky neskončím, ale na blog prostě nemám náladu.
S basketem se to na jednu stranu lepší - rozsekaly jsme jeden tým 88:12, další nás porazil, ale přesto to byl náš nejlépe zahraný zápas. Já jsem tam bohužel byla jen na druhý poločas, jelikož nás autobus ze školního výletu vyzvedl pozdě. Další zásek pc. Zítra hrajeme naši první odvetu, tudíž se poprvé rozjedeme na cizí hřiště. V sobotu byl streetball, taky docela dobrá akce, jen jsem musela odejít dřív. Ale mám další streetballový tričko do sbírky, o to mi šlo. :D Ale hra mě bavila, i když jsme ve skupině měli i dva týmy dvacetiletých ženských, ale jinak to prostě udělat nešlo a my to chápem. Jen mě hodně štve, že nejsme team a hádek docela přibývá.. :(
O víkendu jsem byla na oslavě u kamarádky. Nejlepší akce, spojilo se to i s mýma narozkama, takže jsem dostala flašku amundsena, tričko s nápisem "Sex instruktor, první lekce zdarma", naušnice a přívěsek s "D". Doma nějaký peníze a nový brusle. Mimochodem bruslí se krásně, v létě budu chodit často. :)
A v pátek jsme vlkastně byli se školou na raftech, nejlepší výlet za celou základku. Sice jela jen půlka třídy, ale i tak jsme si to maximálně užili, tolik vodních bitek, že mi málem vypadly čočky. :D
Na čtení nějak nezbývá moc času, ale pořád něco čtu, jen pomaleji. Zrovna teď "Zář". Jinak se ségrou koukáme hodně na filmy, přemýšlela jsem, že bych něco o nějakém napsala..
Co se tady u mě jinak děje? Jo, dneska jsem si místo školy jela koupit šaty a boty na vysvědčení, které se předává na radnici. Moc se mi líbí, jen budu celá v bílém jako nevěsta. Taky si ty šaty vezmu na nedělní křtiny neteře.
Se školním rozlučákem to vypadá bledě a na poslední zvonění se půlce lidí nechce, ani mne ne. Ale kvůli kolektivu se asi obětuju.
O prázdninách jedu na plavecký závody dozorovat, aby se nikdo netopil a pak na soustředění. Počítač možná odjede na 'opravnou dovču'. Přes tenhle víkend tu jsou sestřenky. :)
Už od Vánoc si chci koupit nový mobil. Jenže to teď s ním vypadá blbě. Já mobil skoro nepotřebuju, ale chci mít svůj (ne půjčený od bráchy) a když už, tak s wiffinou. Taky potřebuju nový boty a
Už fakt netuším, co bych napsala, děje se toho hodně, já jen nevím, co všechno a rozepisovat vše do detailů taky nebudu.
Přežijte vysvědčení,
Vaše Das
(Obrázek ukradnut z: http://weheartit.com/)

P.S.: Těsně před zveřejněním opět zásek pc..

132. My diary

1. června 2012 v 22:47 | Das

Tumblr_lztrywnhhw1qlsbn9o1_500_large
Nejdříve se musíme naučit prohrát, pak až vyhrát. (N.N)
... A máme za sebou naše první basketbalové utkání. Co k tomu říct? Bojovaly jsme, ale hold je znát, že jsme s balónem daleko kratší dobu a daleko méně než soupeři. Tudíž jsme od mladších protivníků (některý byly opravdu malí) schytaly prohru 26:64. Myslím, že o to více budeme na dalších trénincích makat. Zahrály jsme si všechny, byla pro nás důležitá ta zkušenost, zkusit si, jak je to se zápasem na vlastní kůži. Lidi na tribuně jsem absolutně nevnímala, i když ten trapas z tak velké prohry proti mladším protivníkům tu byl pořád. I tak - basketbal mi prostě přirostl k srdci.
Miluju svoji velkou rodinu, ale občas se prostě nedaří. Ve čtvrtek přijdu ze školy a těším se až vypadnu se psem na extrémně dlouhou procházku, ale máma mi oznámí, že bratr si psa vezme k babičce. Přijde bratr z práce a řekne mi, že mámě říkal, že si ho tam vezme až večer. Opravdu k vzteku - nesnáším, když mi někdo mění plán dne a k tomu se ještě přidala naštvanost, že mě ukrutně bolí v krku. Ano, přiznávám, byla jsem nepříjemná, rozčílená, naštvaná. Ale z procházky jsem se vrátila ve skvělé náladě.
Ani mě neminulo testování deváťáků. S češtinou jsem spokojená, matika mohla být horší a angličtina.. No, v základu více procent než jsem čekala, v těžší variantě zas docela dost málo. Navíc se nemůžu dostat na internetu k mým podrobným výsledkům z angličtiny. :/
Dneska byl dětský den. Líbilo se mi, že jsme se celá třída rozhodla darovat peníze nám určené na sbírku Mamaduovi, adoptovaného (na dálku) klučinu naší školy. Jinak jsme strávili den volejbalem a koukáním na závody bajdarek.
Konečně jsem dočetla Pána prstenů. Odvážně jsem se do něho pustila a už ne tak odvážně četla, ale nakonec jsem se tou knihou prokousala. Pak jsem se vrhla na Modrou krev, možná se tu na ní objeví recenze. Momentálně jsem na prvních stránkách knihy Temný anděl.
Občas je taky fajn pustit si nějaký film. Se ségrou čas od času nějaký shlídnem. Doporučuji Vyměřený čas, Nezapomeň na mě a Deník Bridget Jonesové.
Vím, že blog flákám. Ale není moc času a taky chuti. Nehodlám ale skončit, mě se jentak nezbavíte! :P :D
Zítra dělák figurínu na semináři basketbalových trenérů a k večeru se potřetí vydávám k Velkému depotu. Tudíž se jdu na to vyspat, adios.
Vaše Das
(zdroj obrázku: weheartit)

131. My diary

10. května 2012 v 18:22 | Das
Vedro. Vedro. Vedro. Vedro. Vedro.

Popravdě, vůbec nevím, kde začít a přitom toho je docela hodně, co bych mohla napsat. Tak třeba začnu minulým pátkem.
Odvážně jsem si vykráčela na basket. Zvládala jsem to úplně v pohodě, ale samozřejmě mi od trenéra nebylo povoleno trénovat na plné pecky. Trochu mě to štvalo, ale co nadělám. :)
Přes víkend tu byly sestřenky. Docela fajnové, ale tenhle víkend bude milionkrát lepší - přijede starší sestřenka a SAMA! Takže jedeme nakupovat a tak.. Prostě to bude skvělý víkend, přijede už zítra odpoledne, nemůžeme se dočkat. :)
A v neděli jsme grilovali. Přišelo, ale to nám nevadí. Jelikož to byla jen menší grilovačka na grilu, co máme na balkoně, tak si ho táta přesunul ke dvěřím na balkon, tudíž vůbec nezmoknul. :D Já bych byla nejradši, kdyby každý víkend byla mega grilovačka, to bychom se mega nažrali a pak přes celý týden nejedli nic a pak zas grilovačka. :D Prostě je miluju. Maso, saláty, chleba, všechny pozvané lidi,.. To jsou vždycky jedny z nejpodařenějších dnů. :)
V úterý sestřenky odjeli a naše rodina strávila den u babičky. Hráli jsme tam 'kenta', tu karetní hru. Já byla s přítelkyní bráchy č. 3, ségra s přítelkyní bráchy č.2 . :D A byla šílená sranda. Ostatní se nám kvůli něčemu tlemili, ale i tak jsme u toho vydrželi docela dlouho. Pak odjel brácha č. 2 s přítelkyní, tak jsme si zahráli i petang. Lidi, já nevím jak vy, ale já bych prostě v malé rodině nemohla fungovat. :)
Včera se mi do školy vůbec nechtělo, ale co člověk nadělá. Pro toho, kdo se ptá, ředitelské volno jsem v ponděli neměla, pěkně jsem cupitala do školy, u nás totiž ředitelská volna moc nehrozí. A cestou do školy se ke mě připojila nějaká třeťačka. Úplně jsem čuměla, to vypadám až tak mile? No, tak jsem s ní šla do školy a nuceně poslouchala její kecy. Ani nevím, jak se jmenuje.
Po škole jsem s holkama vyrazila do knihovny, ale zjistila jsem, že jsem ztratila průkazku. Tudíž jsem tam dnes šla znovu, udělat si novou, tentokráte na dospělácké oddělení, jelikož mi za měsíc stejně bude patnáct. Pak jsem vyvenčila Falkouše, chudák jazyk až na vestě a to jsme byli venku ani ne 40 minut. Svalil se pak na schodech, blbeček. :D
Právě přelouskávám Tolkiena a taky mi přišla rezervace na Jane Eyrovou. Co se to se mnou děje? Ano, chci přečíst trochu klasiky.. A ve volném čase překládám články z angličtiny do češtiny. Aneb pomáhám sestřence s ročníkovou prací, nemůžu jí přece nechat propadnout!
Od soboty se má počasí zhoršit, takže konečně můžu s Falkoušem vyrazit na dlouhou procházku. Plánuju dojít k sousoší Velkému depotu. Už jsme tam jednou šli, ale nedošli, trochu se ztratili a vylezli v nějaké vesnici. :D Není to zas tak daleko, ale když člověk neví, kde to je, tak se docela projde. Teď už ale vím a najdu to!
Takže chladnému počasí zdar! :)
Vaše Das
(zdroj obrázku: weheartit.com)

130. My diary

28. dubna 2012 v 16:17 | Das

6961682541_29dc9a01d5_z_largeJá jen.. že ještě žiju.

Minulá sobota byla podařená, vlastně celý minulý víkend. Táta byl pryč, tak jsem chodila s Falkoušem i ráno a večer. V sobotu ráno jsme byli i na kole, v neděli odpoledne náhodou i na bruslích. Všechno ok. Jen tu voříškiádu asi vzdám, už se vidím, jak letím na konci vodítka někam k jiným psům nebo jak začne na nějakého vrčet... Jinak v sobotu odpoledne jsem se hezky s kámoškou prošla, celkem 16 km. Šli jsme ke kamarádce do celkem blízké vesnice. Tu naši hru na klávesy byste nechtěli slyšet. :D
V pondělí jsem usínala za pochodu... S Falkoušem jsem na dlouhý procháztce byla, bylo příjemně, i když pořád jsem se nemohla tak nějak úplně probudit.
Nezmiňovala jsem, že Velikonoční prázdniny jsem odstonala, pak šla na jeden den do školy a zas zůstala doma. A v úterý jsem se probudila s teplotou. Takže jsem jen pospávala ani nečetla a z postele jsem vylezla jen na záchod. Nakonec mě máma dokopala k doktorce, ještě že nás tam táta dovezl.
Nízký tlak mohl za to, že se mi tak hodně točila hlava. Pak mě doktorka poslala na krev, čehož jsem se šíleně bála, nesnáším jehly. Tak trochu jsem počítala s tím, že mi doktorka koukne do krku a pudu domů s tím, že se mě prostě drží chřipka.... No, odběr krve jsem přežila, radši jsem měla zavřené oči. Jenže mi z tý krve zjistili, že mám šíleně málo železa.. A to tak, že doktorka přemýšlela, že mě pošle do nemocnice, ale nakonec jsme odešli s receptem na prášky.
Ani tolik mě nesere, že do sebe musím cpát ty hnusně velký prášky. Daleko víc mě sere, že mám zakázaný basket. Chápete to?! Zrovna teď, do léta máme odehrát naše první zápasy.. zrovna teď, když jsem dlouho nebyla na tréninku a prostě mám chuť hrát.. To je k vzteku.. a ani si nedovedete představit, jak mě to štve. :((
Únava, bolesti hlavy a špatné okysličování, za to všechno může železo. Takže žádnou velkou fyzickou námahu. Vlastně ani nemám šanci to udýchat. Špatnou fyzičku jsem u sebe pozorovala už dýl, stejně jako bolest hlavy. Ale vždycky mě štvala ta fyzička, lidi, kteří se jen válejí doma, podávají lepší výkony než já...
Takže teď si musím hlídat, abych do sebe třikrát denně nacpala dvě tablety. A to tak, aby to bylo minimálně dvě hodiny po jídle a minimálně půl hodiny před jídlem. Pak musím jíst maso. A taky potřebuju přibrat.
Lidi, mě ten basket tak štve.. :'(((

Takže poslouchám Kluse a chce se mi zas staršně spát... a mám si vzít koláč. Tak já jdu na to, adios.
Vaše Das
(zdroj obrázku: weheartit.com/)

129. My Diary

4. dubna 2012 v 23:16 | Das
Přítel je, kdo o vás ví všechno a má vás pořád stejně rád. Je to osoba, s kterou se odvažujete být sám sebou. - Crane
Uznávám, že mi to tady na blogu trochu hnije. Ale řídím se tím, že blog není povinnost a když nemáš co psát, nepiš. Ani u toho počítače nevysedávám tolik jako dřív.
Od pátka mě bolí šíleně hlava, ale dneska bolest zaútočila jen někdy později odpoledne, takže fajn. :)
Rodiče se přes víkend spolu nebavili, hrozný to dny.
V pondělí se mi narodila druhá neteř! Všichni jsme si přáli kluka, ale vůbec nám to nevadí. Už i to jméno Gita se mi začíná líbit. :D
V úterý nám dal nenáviděný učitel opravnou písemku z přírodopisu, stejně jako tu první neohlášenou. Budu mít za čtyry. Tu předtím jsem měla za dva a nemálo mě to štve. Na školu už kašlu. Původně jsem se chtěla snažit o samé jedničky, které jsem měla naposledy asi ve čtvrté třídě, ale komu to k čemu pomůže. Jsem přijatá a když to na gymplu budu zvládat, přežiju dojíždění a rychle se zorientuju, tak to bude skvělé. :) Taky naše úžasná třída v pondělí naštvala fyzikářku, takže nám napálila test, který jsme měli psát až po Velikonocích, už dneska. Večer jsem si to jednou přečetla, trochu se naučila o matice a pak to rychle prolítla těsně před písemkou.. A vidím to na pěknou dvojku. :)
Včerejší basket byl.. ok. Fakt musím začít běhat. Nejhorší je, že nevěřím, že začnu.
Dneska jsem byla venku s kámoškou, povedený den. Byla jsem s ní venku i minulou středu a oba dny jsme si úžasně pokecaly. Myslím, že jsme obě docela překvapené, jak moc si rozumíme. Dneska jsme šly po kolejích do blízké vesnice a pak kolem mé babičky domů. Miluju koleje.

Das: "Vlak jezdí až v 15:40, tak pohoda. Stejnak bude tútat, tak ho uslyšíme.
Vlak: tůůůt

Takže asi tak. :D Ne že by v tom vlaku jelo moc lidí, ten jeden člověk, co tam byl, je pro naš jednovagónový vláček náklad, za který je vděčný. Ale když jedem na soustředění, tak to nás tam je o mnoho více. Sice jsme ve vlaku jediný, kufry a tašky naházený na jedné hromadě, ale i když jsem na soustředění byla zatím jen jednou, už tak tu cestu mám ráda. :)
No, nakonec nás vláček nepřejel, jsme živé.
Často odpoledne zalehnu a spím. Před pár lety jsem nemohla pochopit, jak někdo může přes den usnout, ale teď se to stalo mou oblíbenou činností. A v posledních dnech hodně častou. Takže dneska jsem přišla z venku, najedla se, lehla si pod peřinu s knížkou a za chvíli už odkládala knihu a brýle stranou, že se prospím. Pak mě budila ségra v půl desáté ať se jdu vysprchovat. :D
Zítra přijedou sestřenky a budou tu přes Velikonoce. Moc se těším až s Ženuš pokecáme, vždy je o čem. A to mám takhle s málokým. Tudíž zítra mírné uklízení a hnedka po obědě s Falčím na delší procházku, abych stihla příjezd jejich autobusu. :)
A šíleně se těším na pondělí, celá rodina se sejdeme u babičky. Ani nevíte, jak moc mám ráda tu mojí šílenou a obří rodinu. :) Nějaká vajíčka nechci ani vidět a čokoládové zajíce už vůbec ne!
Užijte si Velikonoce,
Vaše Das

128. My diary

23. března 2012 v 22:35 | Das
Leelajang_931455939042718283_largeI hid my feeling behind a smile.
Všechno hrozně letí. Mám pocit, že včera bylo pondělí, ale ona už je zítra sobota. Tento týden byl.. no, občas jsem neměla zrovna nejlepší náladu a.. občas jde všechno do kytek nebo si to tak aspoň myslím. Jsem trochu nespolečenská, velký introvert. Jen doufám, že ta moje nespolečenskost není větší než si myslím. Nebo je to tím, že se s těma lidma nemám o čem bavit. Prostě bych potřebovala vedle sebe mít někoho šíleně ukecanýho, já jsem totiž ve skutečnosti taky ukecaná, ale lidská povaha je složita.. Aspoň ta moje - má tolik protikladů.
Víte, co jsem se v pondělí dozvěděla? Oni mě přijali na gympl! Jsem šťastná, že už to mám za sebou a vešla jsem se mezi úplně prvních devadesát lidí. Jop, kdyby brali více, neměla bych šanci a dopadla bych jako na druhém gymplu, kam jsem se hlásila. Další skvělou zprávou je, že na stejnou školu jde kamarádka, se kterou jsem dříve chodila na tenis a momentálně chodí se ségrou do třídy (na osmiletý gympl). Teď jen doufat, že skončíme ve stejné třídě a všechno bude ok. Do autobusu snad trefím, protože budu pravděpodobně jezdit s jinou kámoškou, která má školu na stejné ulici. V létě si zkusím ke škole dojít od busu na zkoušku, třeba prozkoumám okolí a pak si začnu vtloukat do hlavy časy autobusů jedoucí zpátky domů. Všem letošním deváťákům přeji, aby se dostali taky tam, kam chtějí! ;)
Dneska jsem šla na basketbalový zápas mužů, abych nastvovala skóre. Měly se dostavit tři nové holky, bála jsem se, že to nezvládneme, když ani já jsem si nebyla jistá, kdy se stopuje časomíra. Ale nedostavily se. Na tréninku si to pěkně vypijou, naštěstí byl trenér u časomíry a klaksonu, takže jsme to zvládli.. Jen tlačítko na fauly hostům nefungovalo, museli jsme to nahazovat přes opravy. No, hlavně že vyhráli, i když ten výkon nebyl zas tak moc dobrý.. Ale mlčím. Já s míčem neumím nic, natož vydržet běhat,
Nový díl TVD byl úžasný, Damon nezklamal a Stef je prostě.. Stef. Jen mi přijde, že poslední dobou jde kvalita seriálu dolu.
Čtu první díl série Cherub, přestože všechy ostatní díly mám přečtené. Miluju ten styl psaní, i když si myslím, že některé díly byly o mnoho lepší. Na stole mi leží hromada dalších knih z knihovny, takže budu číst a číst a číst..
Dnes v podvečer se spustila bouřka a ještě teď se blýská a hřmí. Bouřky jsou úžasné! Těším se na letní večery, kdy jich bude plno.
Žijte,
Vaše Das
(zdroj obrázku: weheartit.com)

127. My diary

13. března 2012 v 12:43 | Das
Tumblr_m0sz6furkp1qf7ex9o1_500_large
Možná, že jste zaregistrovali, že jsem se tu přes víkend nevyskytovala.
V pátek odpoledne jsme se ségrou sedly na bus a vyrazily do Prahy. Cesta byla dobrá, moc lidí nejelo. Když jsme konečně dojely, byla už tma. Přivítaly jsme se s pratetou. Myslím, že z Roztyl bych už zvládla sama dojet k ní domů. :) V sobotu jsme konečně viděly sestřenky a po obědě zamířily k nim domů. A cestou na autobus jsme ještě rychle vlítly do supermarketu pro pár frisek. :D U nich jsme se zabydlely, vyvenčily psy a pak se pustily do lakování nehtů. Nakonec jsme to všechny zas odlakovaly, nějak.. nám to nevyhovovalo. Ale jen já měla zelený prsty jak vodník. :/ :D Večer jsme tancovaly a popíjely frisko.. A pak si pustily poslední díl TVD, však nás už v pátek čeká nový díl! Chtělo se nám šíleně spát, málem jsme u seriálu usly, tak jsme vydržely do jedné, aby jsme došly se psy, aby se s nimi ráno nemuselo tak brzo. Vlastně jsme v noci šly ven už jen já a Ženuš. :) Druhý den kolem poledne jsme vyrazily na oběd a nákupy. Škoda, že jsem neměla víc prachů, ale něco jsem si přece jen pořídila. Pak zas k sesntřenkám, kde jsme pomohly Ženuš se slohem a pak zas zpátky k pratetě. Včera jsme sedly na bus a jsme zas u nás. MHD a autobusů mám zas pro jednou dost. Večer jsem ještě měla basket.
Sledujete někdo První krok? Na uložtu jsou všechny díly ke stažení, tak se ségrou koukáme. :)
Taky už mám konečně jarní prázdniny, škoda jen, že není hezčejc. Ale snad by mělo být, tak budu doufat. S Falkoušem začínám opět cvičit DD triky (měli jsme menší pauzu)..
Dneska ani nic nehodlám dělat. Vlastně si možná dojdu koupit Svět psů, když už je tam choďák. A.. jo, mám na plánu běhat.
S tím jestli mě přijmou na gympl to vypadá.. hodně bledě. Na ten jeden mě nevezmou stoprocentně, ale s tím jsem počítala. K přijímačkám se dostavím.
Adios.
Vaše Das
(zdroj obrázku: weheartit)

126. My diary

3. března 2012 v 20:43 | Das
Největší chyba, kterou v životě můžete udělat, je mít pořád strach, že nějakou uděláte. Elbert Hubard

Tumblr_m0b97q4ncm1roj9ioo1_500_large
Všechno utíká strašně rychle. Je pondělí a najednou už je čtvrtek večer a před náma víkend.
Zima zmizela sakramentsky rychle, že se skoro až divím. Včera jsme tu mělo 16°C, takže jsem cestou ze školy v ruce nesla i mikinu. Dnes bylo o čtyry stupně méně, ale pořád bylo krásně. Přitom mi přijde, že ještě včera byla teplota hluboko pod bodem mrazu a brodila jsem se sněhem. Ale jaro je krásné, konečně má sluníčko pořádnou sílu. :) Příroda mi zatím přijde trochu smutná, ale za chvíli se bude zas tráva pořádně zelenat a růst, že nebudeme stíhat sekat a budeme fotit květy na ovocných stromech a na loukách sedmikrásky..
Minulý víkend jsem vyplnila přihlášky na sš, vlastně vyplňovala máma, jinak by to dopadlo hrozně. V úterý mi je táta poslal. A teď jen čekat. Dostanu se? Z toho zas takové nervy - zatím - nemám, ale spíš se bojím dojíždění, nových lidí, prostředí, .. Na dni otevřených dveřích jakoby se všichni znali, já neznala nikoho.
Včera jsem byla se psem u soutoku. Falčího mi málem zabil bílej ratlík, chudák Falkouš z něho měl úplný nervy. :( Když jsme kolem něj procházeli poprvé, tak jen letěl vedle nás a štěkal, hafan si ho nevšímal, ale cestou nazpátek začal ratlík agresivně na Falčího útočit a ten jeho páníček jen řekl: "Já ho teďka nemám za co chytit, tak projděte, on nic neuděla." Pche! Jak mám se psem projít, když agresivní pes si nás nahání pryč a můj pes se ho šíleně bojí (ačkoliv je minimálně třikrát větší než agresivní ratlík) a snaží se zdrhnout? No, nakonec jsme to přece jen zvládli.
Ze včerejšího tréninku basketu mám docela dobrý pocit, nic moc jsem nesrala a tolik jsme neběhali, takže jsem přežila bez většího utrpení. Ale i tak jsem byla polomrtvá. Od příštího víkendu musím začít běhat!
Dnes jsem byla s Falčím na tříhodinový (!) procházce. Původně jsem chtěla fotit všechno jen ne psa, ale nakonec.. no, objeví se tu další procházkový článek, když už se vám ten nový způsob procházkovacích článků líbí. :)
Za týden mi začínají jarní prázdniny, už se těším! Jen je mi líto, že nejedu do Prahy, ale co nadělám.. I tak se je budu snažit co nejvíc užít! Možná vytáhnu brusle, s Falkoušem si zajezdíme (on zaběhá) na (on vedle :P) kola a mám v plánu i šíleně dlouhou procházku, začnu běhat (snad!) a budu si číst a..
Taky mamka konečně řekla babičce úplně na rovinu jak to všechno je.. že babičin přítel nás poštvává proti sobě a nechce, abychom k ní jezdili. Stejně nevím, jestli to bude krok dopředu nebo jen krok do dalších sraček s tím kreténem. Doufám, že babička už konečně otevře oči a uvidí, jak se sere do naší rodiny!
Můžete se těšit na článek o procházce, recenze na knihy a miliony makro fotek z lesa. ;)
Adios!
Vaše Das
(zdroj citátu: http://citaty.net/
zdroj obrázku: http://weheartit.com/)

125. My Diary

12. února 2012 v 22:04 | Das
5346724175_ef59f7cc88_z_large
Smích léčí, ale jen ty, kteří se umějí smát. Jiří Žáček
Dnešek byl.. naprosto dokonalý! Uvolněnost, smích, čertvý vzduch, kámoška, pes, zamrzlá Vltava.
Víte jak je skvělé se smát? A několik hodin se bavit s kámoškou, se kterou jsem si myslela, že už si pomalu nemám, co říct? Absolutní dokonalost!
Nejdřív jsem šla s Falčím kolem řeky, aby se vyvenčil, pak jsem zamířila na most, kde jsme měli s kámoškou sraz. S ní jsme šli po druhým břehu řeky na druhou stranu, pak jsme slezli dolů na led. Nakonec jsme se u mostu rozhodli, že zajdem do billy, tak jsem chlupáče uvázala před obchodem a prohřála se horkou čokoládou. Potom jsme šli pěkně dlouhou dobu po ledě po proudu Vltavy až skoro k soutoku s Lužnicí. A že všude bylo lidí! Myslím, že v dálce před náma jsem zahlédla novofundlaňské psy, kolem neustále projížděli bruslaři nebo běžkaři a hodně lidí se po řece jen procházelo. Byla to strašně krásná atmosféra. Na sluníčku nebyla taková zima, sníh se krásně třpytil ve svitu slunce a sníh nám křupal pod nohama.
Falčí byl hodně poslušný, hlavně na přivolání - neměla jsem pamlsky a dokonce bez váhání přibíhal, i když jsem šla směrem k němu. :) Kdyby jste ho viděli, jak lítal po ledu, občas se mu smýkla tlapka a měl nějakou dobrou náladu, pořád by na mě skákal. Dokonce lítal i na břeh. :D Potom se pod ním propadnul led, když v blízkosti potoka vlévajícího se do řeky pozoroval kachny. Po břicho ve vodě, na chlupech krystalky ledu, ale šťastný, že byl ve vodě. Promoklý nebyl, ten jeho kožich je asi nepropustný. :D Miluju ho, je to ten nejlepší pes!♥
Nazpátek jsme šli taky po ledu. Stavili jsme se ještě v lidlu, protože jsem si chtěla koupit pizzu. Falkouše jsem zas přivázala, pěkně si zakňučel, když jsme odcházely, ale jen jednou, zkoušel to, potvora jedna, jestli se nevrátíme.
Pak jsme se už celí promrzlí rozloučili s kamarádkou a vyrazili domů. V polovině jsme narazli na holčinu s dvouměsíčním štěnětem kokršpaněla, bylo opravdu nádherné! S Falčím se pozdravili, je krásné sledovat, jak je Falkouš k malým štěňatům něžný a opatrný. Většinou bývá ke psům až moc hrr. Taky tohle štěndě mu nebylo ani po lokty. :D
Doma mě prohřála až pořádná sprcha. Ale byl to jeden z nejskvělejších dnů za poslední dobu. Krásné tři hodiny strávené na čerstvém vzduchu s kámoškou a hafanem. :)
A co Váš víkend?
Nezmrzněte při cestě ve škole (a kdo má prázdniny - užijte si je),
Vaše Das
(zdroj obrázku: weheartit.com)

124. My diary

9. února 2012 v 17:13 | Das

Tumblr_lyyikxi9dw1qc1j5so1_500_large
Neexistuje špatné počasí, jen špatné oblečení!
Konečně to na teploměru, ale i za oknem vypadá na zimu. Dnes nám od rána sněží, za což jsem strašně ráda. Sníh už přece jenom potřeboval obnovit. :)
Čtu knihu od Patricie Briggs, Mercy Thompson 3 - Železný polibek. Jsem nadšena, stejně jako u přechozích dílů. Tahle kniha je prostě tak originální, plná akce, nadpřirozena a prostě.. je dokonalá! Když už jsme u tich knížek, včera jsem se ségrou a mámou objednávala nové knihy. Takže snad do týdne už budu mít doma Hunger games 1, Strážkyně brány, Pořád mi pijou krev a 101 psích triků.
A od knížky o psech to vezmu k Falčímu. Včera jsme byli na nádherné zimní procházce. Opět mě zlákalo několik neznámých cest, kterých je les Semenec plný. Někdy o tomhle kouzelném lese musím napsat. :) Na procházce jsme trénovali přivolání, bylo krásný, když Falkouš po chvíli přibíhal nadšený. Taky jsme procvičili na pařezech nový trik 'stolička' (stoupne si předními packama na stoličku, pařez,..). A odedneška má konečně nové misky i se stojanem, aby se nemusel u žraní krčit. Sice ten stojan bude chtít trochu poupravit, aby se misky nepřevažovaly, ale spokojenost - zatím pes žere, když u něj někdo je. Holt je to náš posera, musí si zvyknout. :)
Ve středu (včera) jsme na těláku hrály basket. Pěkně jsme si to tam, my baskeťačky, válely. :D Druhé pololetí je zatím v pohodě. Včera jsme si taky se školou zaskočili na dvě hodiny na Temelín - exkurze. Šílená nuda, ale něco zajímavého bylo. Zítra zas jdeme na nějaký pořad o Přemyslu Otakaru I., ale je to prý v tělocvičně, tak nevím. :/ A taky nám odpadá tělocvik kvůli zápisu prvňáčků. Se známkami zatím absolutní spokojenost - ani jedna dvojka. :P Takový nudný přírodopis asi nikdo kromě nás nemá. Máme toho nejhoršho učitele, ještě, že dnes byl díky sněžení dobrý výhled z okna.
Instaluju jakousi hru s vlkama. :D Tak jsem zvědavá jaká bude. Jinak dnešek byl dobrý den, konečně jsme byla víc uvolněná a vic.. jsem se smála. :) Nedivte se, jsem introvert.
Na zítřek je skvělý výhled - poslední hodina nám odpadá, první máme ten pořád, po škole možná procházka se psem (pokud s ním nebude chtít jít někdo jiný), basket a nový díl The Vampire diaries.
O víkendu gruntuju koupelnu, převlíkám si postel, hodně čtu, sedím u počítače a věnuju se hafanovi. :)
Bonjour!
Vaše Das
zdroj citátu - tygr13.blog.cz
zdroj obrázku - weheartit.com

123. My diary

29. ledna 2012 v 11:25 | Das
0c8d8e65374ba9c66920de0d907fd342_large
Poznej sám sebe, abys mohl poznat nové lidi.
Před vteřinou byl pátek. A teď? Už tu je zase ta hrozná neděle! Aspoň, že v úterý nám odpadá odpoledka a v pátek jsou prázdniny.
Včera měla kámoška narozeniny, tak jsem byla na oslavě. Byla úžasná. S kámoškama.. No, dá se říct, že bylo nebavení mezi náma a dalšími dvěma. Ale to už je pryč. :))) Oslavu jsem si maximálně užila! Na ten úžasný dort myslím ještě teď. :D Při dortu jsme zkoukly film, pak jsme chtěly hrát twistra, ale jelikož jsme ho neměly, tak to bylo trochu složitější. Nu, vyrobily jsme si ho a srandy bylo až až. :D Potom jsme měly vodnici, meloun. Vlastně jsem jí měla poprvé, ale byla dobrá. :) Oslavenkyně má totiž maximálně v pohodě mámu. Po vodnici jsme pokecaly. Celkově si myslím, že nás oslava všechny docela sblížila.
Celý týden byl vlastně fajn. Basket je prostě sport, co mě maximálně chytnul, i když v něm nejsem nejlepší. Ale všichni se lepšíme, troufám si říct, že už naše hra nějak vypadá. Taky nám došli třídní trička! Jen mě mrzí, že jsem tenhle týden byla s Falkoušem na procházce jenom jednou - večerní venčení. Včera jsem byla na oslavě a předevčírem scháněla dárek a nové ryfle, takže čas pravdu nebyl. :( A ve středu měl psa bratr a já hlídala se ségrou neteř. Chtěla jsem s ním jít dneska, ale rodiče přesunuly plány výletu na dnešek, tak mám smůlu. Nejradši chodím se psem sama, takže neděli asi prolenoším doma.
Dočetla jsem Pijou mi krev, takže se můžete těšit na recenzi. Zoufala jsem si, že nemám co čist, ale před chvílí jsem objevila, že jsem úplně zapoměla na knihu Lev jménem Krystián, takže jsem se ihned pustila do čtení a už jen po prologu a úvodu jsem nadšená. :)
Totálně mě štve, že nový díl The Vampire Diaries je až příští týden, ale co nadělám. Pustím si aspoň Poslední pevnost a dnešní díl Máte mě a Chcete mě.
Na FB mám lajknutou stránku OS Berňáci v nouzi. Každej den tam čumím na psiska, co potřebujou pomoc. Sakra, jak já se vždycky málem rozbulím! Ale bylo by krásné mít ještě jednoho huňáče... O:)
Užijte si neděli,
Vaše Das
(zdroj obrázku: http://weheartit.com/)

122. My Diary

20. ledna 2012 v 21:25 | Das
I belive I can fly, I belive I can touch the sky

Příští rok jsem zvědavá sama na sebe - aneb můj první rok na střední (doufejme, že na gymplu). Noví lidé, učitelé, prostředí, způsob výuky,.. Nejvíce mám strach ze seznamování se spolužáky. Neveřím, že najdu nějakého člověka, se kterým si budu rozumět. Ovšem tenhle myšlenkový pochod už je lepší, než které byly dřív. Teď už si věřím, že se na jeden gympl dostanu a dokonce, že zvládnu dojíždění (!).
Tenhle týden byl.. náročný a hrozný. Tedy, když budu pesimistická. S kámoškama nemám moc o ničem mluvit, pár lidí se změnilo, ale na druhou stranu, občas je fajn. Kvůli bratrovi mám náladu často pod bodem mrazu. Je to absolutní kretén, těžko pochopit, proč je takový.. jaký je, když ostatní bratři jsou skvělí. Například ve čtvrtek mně a ségře zaplatil nejmilejší brácha kino (Rozbřesk - moc se jim to nepovedlo, ale některé scény byly dobré) a nabídl mi, že až si bude předělávat smlouvu k tarifu, tak si nějak přes hotentoto díky němu koupím nový mobil daleko levněji. Navíc dneska zapojil 'novou' klávesnici a myš, takže už nevynechávám písmenka a neseká se mi myš. Zítra večer se k němu chystám zajít. :) Když už jsme u těch
299279_112850752155906_100002929441855_93236_1025306675_n_large
pozitivních věcí - na vysvědčení budou dvě dvojky, v plánu mám kadeřnici a basket je prostě úžasný! A zas trocha toho špatného.. Včera nám sice dopoledne sněžilo, ale kolem poledne začalo lejt a lilo furt a furt, takže sníh je pryč. Ve středu jsem byla s Falčím na procházce (účel: odpočinout si, nadýchat se lesního vzduchu a získat lepší náladu), ale objevil se hajný/myslivec/pablb s tím, že tady v lese nemůžu mít puštěného psa na volno. Jděte už všichni do kelu, nebudu lézt na tři louky ve městě, aby se Falkouš nezákonně proběhnul na volno. Jakmile auto zmizelo z dohledu, zas jsem ho pustila na volno.
Přemýšlím nad Autorským klubem. Co myslíte? Dříve bych o něj neměla zájem, ale teďka přemýšlím docela vážně. Ale vyhovuje můj blog? Vlastně nic nekopíruju, jen občas něco ke psím sportům, ale většinou se našprtám různé informace a pak to nějak spatlám dohromady a uvedu zdroje informací.
Je mi líto, že už nepíšu povídky. Tuhle svoji potřebu si vynahrazuju v článcích, ale přesto to není psaní.. příběhu. Vlastně se sestřenkou něco společně občas sesmolíme, ale to není úplně tak vlastní tvorba. Někdy si musím najít čas a něco ze sebe vyklopit. Nebo poezii, přicházím jí na chuť. Možná bych mohla napsat další kapitoly k některým mým rozepsaným zkomolinám (nesnáším začátky a vymýšlení jmen, míst. :D), ale - troufám si napsat - rozdíl v úrovni psaní by byl určitě vidět. Přece jenom jsem za ty necelé tři roky psaní změnila trochu styl a obohatila svou slovní zásobu a zkušenosti. No, uvidíme uvidíme..
S přáním pěkného víkendu,
Vaše Das
(zdroj obrázku: weheartit.com/)

121. My Diary

13. ledna 2012 v 23:49 | Das
Tumblr_lxjrgdtckp1qa9u31o1_500_large
Hola, holá! Zima volá!
Napadl nám sníh! Sedím si na chemii, chumelí se, ale na zemi samozřejmě nic. Za chvíli obrovská chumelenice a vichr, že z okna nebylo vidět nic než bílo. A to už učitelka od okna hlásí: "Najednou je bílej celej pozemek!". A to napadlo za čtvrt hodiny! Od té doby se občas zachumelí. :) Takže po škole jsem vyrazila s Falčím do lesa na procházku. Zabočila jsem tam, kde se mi to víc jako zasněžená krajina líbilo. :D Chtěla jsem nafotit nejspíše jediné zimní fotky Falčího, ale zapoměla jsem si vzít foťák. :( Však určitě něco vyfotím zítra. :) Ale bylo krásně, vůbec se mi nechtělo domů! Udělala jsem mu dokonce takovou amatérskou stopu s piškotama. Chápal, ale jeho nos pořádně zapracoval až podruhé. Právě se zas dost rozchumelilo! Celkově s Falčím teďka cvičím pár nových tríčků, ale o tom někdy jindy v jiné rubrice. ;) V podvečer jsem měla basket. Krásný trénink, sice dal zabrat, ale mám nový botičky přímo na basket a vlastní míč. :) Když jsem přišla dom, shlédly jsme se ségrou nový díl TVD. Absolutní dokonalost! :) Před půl devátkou jsme společně ještě šly vyvenčit psa, krásně jsme se prošly, pokecaly. A
169034_1838870498123_1431330065_32058176_4170560_n_large
Falkouš má ze sněhu pěknou radost, když je ho už víc! Lítá v něm, válí se a občas si do něj jen tak lehne, trdlo jedno! Celkově byl dnešek a včerejšek opravdu vydařený, konečně bylo skoro stoprocentně fajn, nikdo mě neštval a to, že je sníh.. Asi se zblázním!
Školu - známky a písemky bych nechala stranou, určitě máte dost vlastních myšlenek na téma vysvědčení a písemky.
Ale ve čtvrtek a ve středu jsem byla na Dnech otevřených dveří dvou gymplů. Gympl č.1 vypadá moc dobře, stará budova ale opravdu krásná! I vybavení se zdálo dobré. Program výuky skvělý. Gympl č.2 nám představovali jeho žáci, rodičům jej představil ředitel a učitelé. Bylo to děsně vtipné a doplněné chemickými pokusy, škola působila - a chtěla tak působit - jako dobrý kolektiv a skvělé prostředí. Ale všichni - žáci, ředitel, učitelé - se polovinu času vychloubali jen tím, kde a na jakých olympiádách byli a jak se umístili. Navíc ještě kydali špínu na gympl č.1. Stejnak mám šanci se dostat jen na gympl č.1, protože tam berou více lidí.
Nejspíše budu mít - respektivně i ostatní členové rodiny, i když fotím převážně jenom já - nový foťák. Ne žádný zázrak, ale v kvalitě to bude rozhodně aspoň minimální změna . :) Tak jsem zvědavá, jak to dopadne.
Zítra plánuju procházku s Falčím. Jinak nic moc v plánu nemám.
Rozhodně budou psí i zimní fotky, protože to zatím nevypadá, že sníh roztaje hned zítra. :)
Sněhu zdar!
Vaše Das
(zdroj obrázků: http://weheartit.com/)

120. My diary

2. ledna 2012 v 16:52 | Das
402100_2105766102204_1787076722_1306971_1881170425_n_large
Každý, kdo mi lichotí, je mým nepřítelem. Každý, kdo mne kritizuje, je mým učitelem. (čínská přísloví)
Vánočním prázdninám je konec. Tenhle rok vyšly strašně krátké a kvůli tomu, že nebyl sníh, mi ani nepřijde, že nějaký Vánoce byly.
Byly u nás sestřenky, dnes odjely. Takže den spočíval v povalování, venčení psa, psaní povídky, čtení. A jelikož u nás Ženuš tři dny i spala, oči jsem zavřela až někdy po třetí ráno. Nutnost se vykecat. Těch plánů, představ, snů..
A jak jsem slavila Silvestr? Nijak zvláštně. :) Šly jsme ven s flaškou jahodovýho amundsena, dobrou půlku vyžunkla starší sestřenka (Ženuš), takže pak taky trochu vypadala. :D Ale bylo fajn. :) Ohňostrojů a petard bylo možná až moc, ještě že Hafan ty rány moc neřeší. Koukaly jsme na náměstí z druhé strany řeky a z mostu, tudíž jsme měly nádherný výhled na ohňostroje, ale i na kouř, co se pomalu zvedal a skoro pohltil řeku. Navíc tu noc byla i trocha sněhu, který byl ráno už dávno pryč. Ne že bych stávala brzo, vylezla jsem kolem jedenácté.
Tumblr_lhv4oyku8l1qcav63o1_500_162549883_large
Včera večer jsem se s Ženuš byla projít kolem řeky. Na řece ležela hustá mlha, škoda že jsem sebou neměla foťák. Né že by to ten křáp dokázal zachytit. Ale neustále bych fotila lesy, mlhy, temné mraky.
Dnešek je celkem pohodový, rozloučení se sestřenkama a krásná procházka se psem kolem řeky. :) Jen na tu přípravu do školy se neteším.
Novoroční předsevzetí žádné nemám, i když několik plánů mám. Ale objeví se tu aspoň knihovzetí. Celkově mám pár nápadů, které se tu objeví, ačkoliv je veliká pravděpodobnost, že je dřív zapomenu.
Na ten nový layout se mi neskutečně dobře kouká, takže absolutní spokojenost! :)
Přeju, ať zítra nezaspíte.
Vaše Das
(zdroj obrázků: http://weheartit.com/)

119. My diary

26. prosince 2011 v 15:48 | Das

Pretty_christmas_tree_by_charlotte_lucyy_large
"Vánoce jsou doba, kdy kupujeme dárky letošního roku za peníze roku příštího."
To by bylo, abych také něco nenapsala o tom, jak u nás probíhaly Vánoce.
Ve čtvrtek se šlo naposled do školy. Vůbec jsem se neučila - účastnila jsem se turnaje volejbalu mezi třídami. Naše třída samozřejmě musela mít dvě družstva. Já byla v tom druhém, mírné rozepře s tou, co vedla družstvo první, měli všichni. Dopadli jsme čtvrtí z pěti. A že nám vítězství dvakrát uteklo o chlup! První družstvo naší třídy skončilo samozřejmě první. I tak jsme si všichni krásně zahráli, navíc naše družstvo bylo jediné sladěné! Potom jsme měli dvouhodinovou besídku, kde jsme si dělali, co jsme chtěli. Miluju ten hrneček od kamarádky! Hrneček.. spíš hrnec, no. :D
V pátek jsem gruntovala. Proti uklízení toho moc nemám, miluju, když je uklizeno a vše na svém místě. Navíc jsem si uspořádala svoji poličku s knížkama.
Na Štědrý den jsem byla s hafanem na procházce, pěkně si proběhnul strouhou ve smradlavým bahně, tak ho čekala koupel. Po páte hodině jsme zasedli k večeři. Bylo nás jen šest; rodiče, já se ségrou a bratr, děda. Pak se přešlo na dárky - moc jich nebylo. Největší radost měl hafan z plyšáka. Vánoce se u nás řesí už jen pro nezletilé, ale přesto byly krásné. Abyste se všichni neptali, krátce napíši, co mi teda Ježíšek přinesl. ;) Ručník, ponožky, zrcadlo, basketbalový míč a samozřejmě čtyry knihy (Válečník, Pokrevní pouta, Čarodějnice z Hex hall, Cherub - generál). Knihy jsou samozřejmě některé hromadné se ségrou, ale jednu jsem dostala od ní a vše mám u sebe já kromě jedné. Tudíž jsem se opět snažila vecpat další knihy na mou poličku - dala jsem pryč cerepetičky a hned tam bylo místa! (Ale i tak za chvíli asi spadne.) Také od bráchy, babičky a dědy jsem dostala peníze, celkem 1800 Kč. To potěší. :D Jelikož mám starou nokii, protože můj (o nic lepší) samsung odešel na věčné volaniště, tak přemýšlím o chvilkovém šetřením a koupi nějakého levného mobilu. Více mě láká foťák, ale na ten si holt ještě počkám. :)
Včerejšek byl stejnak nejlepší, celá rodina jsme byli na obědě u babičky. S babičiným přítelem trochu víc válčíme, proto
6543169255_9060ed1516_b_large
tam bohužel už moc nejezdíme. :( My (celé sourozenectvo + přítelkyně, manželka) jsme hráli hru Český film. Lidi, co padlo hlášek, kolikrát jsme smíchy málem zapoměli dýchat. :D
Uklidňující, že jsem se přes svátky neporafala s bratrem - to už se vážně dlouho nestalo, že bych se v jeho přítomnosti cítila i celkem.. příjemně. Nechci ho vyhánět, ale stejnak by nejlepší vánoční dárek byl, kdyby se odstěhoval a já měla vlastní pokoj. Sice je to jen takový opravdu malý krcálek, ale už si to ve svých představách maluju..ˇˇ
A co mám za plány na dny prázdnin? Zítra mám basketbalový trénink s národní hráčkou basketu. A ve středu přijedou sestřenky, budou tu na Silvestra. :)) Taky samozřejmě musím přečíst všechny knížky, ke kterým jsem se dosud nedostala včetně těch od Ježiška. A trávit čas s hafanem je samozřejmostí. :)
Je u vás sníh? Radši mi to ani neřikejte, pokud ano! U nás neni a nejspíš ani nebude. :/
Jak jste prožili vy vánoční čas? :)
Vaše Das
(zdroj obrázků: http://weheartit.com/)

118. My diary

17. prosince 2011 v 18:57 | Das
Tumblr_lvnfi2hldg1qi9p54o1_500_large_largeŽivot lze pochopit zpětně, žít jej však musíme dopředu!
Mám pocit, že dny a týdny ubíhají neskutečně rychle. Vždyť už za týden bude Štědrý den! A hlavně budou prázdniny. Přijedou sestřenky. A snad bude sníh! Dneska u nás sněžilo - hustě a dlouho, ale aby se to udrželo na zemi déle než pár sekund, by muselo mrznout.
Možná jste si všimli, že zrovna nejsem anketový typ nebo je prostě k článkům nepřidávám. Ovšem ráda bych věděla, o čem si tady rádi počtete, tak už od předešlého článku můžete hlasovat v anketě. Klidně se k ní vyjadřujte do komentářů. ;)
Tímhle týdnem jsem doslova proletěla. V úterý milovaný basket a očkování, ve středu jsem se vykašlala na přípravku na sš z čj a šla se psem ven. Ve středu jsme měli s basketem jakousi 'Vánoční besídku'. Najedli jsme se, početli v kronice a řekli, co a jak. Další trénink až 10.1. :( . V pátek jsem ani nic nedělala. Dnes jsem dočetla knížku (Mrazení - určitě napíšu recenzi, skvělá kniha), pozorovala sníh a byla se psem venku. Venku mrzlo, ale mne procházka vždycky potěší. Zapracovali jsme na chůzi u nohy bez vodítka (nemyslím takovou tu, jak držíte psovi před nosem pamlsek a odměňujete ho, ale prostou chůzi městem bez připnutýho vodítka) a vyplatilo se. Dokonce se při zpátečný cestě tolik necourá, tulák jeden. Sice jednou utek za psama k plotu, ale dostal vynadáno, tak pak šel hodně dobře. :)
Se ségrou koukám na Glee. Jsme u dílu 1x22. Úžasnej seirál (ale ne dokonalej!), u Willa mi přijde, že dělá podobný gesta a grimasy jako Stefan z TVD. A jak tam byl Ryan Bryan, co hraje Barnyho v Jak jsem poznal vaši matku. To byly skvělé díly! :D
Taky jsem začala hrát slovní fotbal na hry.cz, takže kdo by měl zájem, tak klidně zahraju proti němu. :) Máma je na tom přímo zvislák, takže jí musím odhánět, aby mi neradila. :D
Ještě mi zbývá koupit dárek pro kámošku, jinak mám Vánoce vyřešený. A nutnost koupit nový číslo Psích kusů!
Ať napadne sníh,
Vaše Das
(zdroj citátu: yetti4.blog.cz, zdroj obrázku: weheartit.com)

117. My diary

10. prosince 2011 v 19:57 | Das

Zn3kl_large
Please, I want snow!
Mimochodem vůbec netuším, jestli zvírazněná věta je dobře napsaná. Ale určitě chápete, co jsem tím chtěla říct. Chci zimou plnou metráku sněhu, zasněžené stromy, ráno náledí a v noci extrémní mrazy, o odpoledkách koulovačky a se psem se brodit sněhem... Ve čtvrtek jsem jela se školou do Rakouska a tam bylo místama sněhu možná až moc. O to víc jsem byla naštvaná, že pak v Linzi žádný sníh nebyl. Původním plánem bylo přidat článek právě o téhle exkurzi, ale foťák mi fotil jen v Muzeu budoucnosti, takže nádherné historické město a úžasné kostely vyfocené nemám. Navíc fotky z muzea nestojí za řeč. Nejradši bych foťák prohodila oknem i s počítačem. Vlastně v Rakousku bylo pěkně, Linz je krásné město a v muzeu bylo velice zajímavých věcí. Jinak bych se absolutně nedomluvila, měla jsem problém si objednat i v Mc'Donalds. To docela zamrzí, když se třetím rokem učím německy. Mimochodem, mají tam všude všechno absolutně předražené.
Trochu na mne dopadá vnoční atmosféra, dárky zabalené, koupeno nemám jen pro jednu kamarádku a ségru. Po bytě nám voní cukroví...
Celkově se mám.. fajn. Až na to, že občas propadám stavům naštvanosti a nevrlosti. Většinou to odstartuje přítomnost bratra, hlavně, když ho pustím k počítači a on tu místo pěti minut - jak slíbí - je minimálně hodinu. Nechápu, proč jsem tak naivní a vůbec ho sem pouštím (i když to zrovna často neni). Taky často říkám věci, které mne pak mrzí, ale zas někdy je mi líto, že mlčím a nic neřeknu. Ale.. jo, ségra má pravdu, že pořád buzeruju. Dělám to, ale já si nemohu pomoc. Štve mne, že všechno dělám já a ona není ochotná udělat něco navíc, že pak nevidím ani ty věci, co dělá. Štve mě, že se všichni baví půl dne o psovi, mluví za něj, co si myslí a podobně. Každý z rodiny používá trochu jiný povely v různých situací. Nechápu, co má znamenat to bratrovo 'hlidej, čekej, hlídej'. Nechápu, proč všechny baví, když krade věci nebo je rozdováděnej, že ze hry kouše. Asi nevidí, že už se mu dávno občas nechce poslechnout, aby toho nechal. Já ho tohle nenechávám dělat a navíc mne, aby přestal, poslechne. Táta nechce, abychom ho pořád pouštěli na balkon, protože pak chodí pořád dovnitř a zase ven. Kdyby ho pořád nepouštěl dovnitř jakmile si zaškrabe, tak by tohle nedělal. A máma je poslední dobou neuvěřitelně protivná. Myslím, že už víc věcí rozvádět nebudu, holt nemám zrovna dobrou náladu.
Mimochodem jsem si objednala dneska basketbalový míč k vánocům. Ještě, že ho aspoň uvidím až pod stromečkem. Taky jsem si zúžila kalhoty, aby nějak vypadaly. Tedy vlastně je mám jen propíchané špendlíkama, ještě je musím přejéct na stroji.
Mrzí mě, že nemám moc času chodit s Falkoušem (hafanem).
Nutnost pořídit si novou mp3 nebo kupu baterek a sluchátka k té staré. A zašít se nahoru pod střechu s hudbou a knížkou. Abych nikoho neslyšela.. a nikdo neslyšel mne..
Nevím, co psát. Nemám chuť na blog. Ani na nové komentáře neodpovídám hned, když nemám chuť. Tudíž si dám asi nějakou tu pauzičku.
Vaše Das
(zdroj obrázku: wehearit)
P.S.: Omlouvám se za spíše negativní článek, hlavně na moje nesmyslné stížnosti.. Ale pokud tohle má být diary, tak ať tak, jak to doopravdy je.
P.S.S.: Momentálně opravuju hrubky. Nálada už lepší, bratr za sebou momentálně zavřel dveře a já mám sluchátka na uších... Navíc kniha Mrazení je opravdu vynikající. :)

116. My diary

26. listopadu 2011 v 23:28 | Das
Tumblr_luq4jjob431qfhbc2o1_500_large
+Vegetarián je člověk, který nepojídá živočichy, které je možné pozorovat bez mikroskopu.+
V pondělí hned z rána netekla voda. Radovala jsem se, že nás domů ze školy propustí dřív.. Ale na tom za*raným sídlišti samozřejmě téct mohla, že.
Minulý týden jsem víceméně strávila v posteli - nemocná. V pondělí vlezu do školy a v úterý se probudím s rýmou, jak skvělé.
Ve čtvrtek jsem dopoledne se školou mrzla na výstavišti škol a řemesla v ČB. Promrzla jsem tam, parta holek, se kterou jsem tam popocházela z poutě k jednomu pavilonu, zrovna neměla na plánu koukat po školách. Takže jsem si jich okoukla jen pár, ale stejnak jsem pak zjistila, že gymply tam jsou jindy. Nasrat. Mimochodem, jak jste si vybrali střední školu a dostali jste se na ni v pohodě? Na jaké škole jste / chcete jít?
Naučila jsme Falčího poklonu! Lidi, já pak byla takovou hodinku nesmírně šťastná, jako kdybych si něco vzala. :D
V pátek nás bylo ve škole čtrnáct, skoro nic jsme nedělali a na těláku jsem necvičila, takže absolutní pohoda. Rodiče jeli se psem do Židovky, tak jsem ho potom musela osprchnout, páč strašně smrděl z bahnitý vody. Ale jen nohy a břicho, takže pohoda, ale dostat ho do sprcháče je vždycky potíž.
Fog_174486214_large
Dnes odpoledne jsem vyrazila s rodičovstvem na Podolák, táta si tam pořeboval změřit molo. Nejdřív jsme měla chuť vyskočit z auta než vyjedeme z města, ale přetrpěla jsem to. (Však v téhle rodině žiju už 14 let, tak bych měla být zvyklá, ne?) S autem jsme zajeli na pláž, Falčí se proběhal za klacíkem a i si zaplaval. Když jsme přijeli domů, táta mě vyslal koupit sejra, tak jsem si vybrala dvě obrovský koblihy (jednu pro mě, druhou pro ségru), motáčky (ten sýr) a tribitku. :D Celej den jsem se těšila na Slavíka, ale nakonec jsem byla zklamaná z výstupu Nightwork, ocenění Bílý, Farná vypadala zas na třicet,.. No, nic mě nenadchlo. Jen Klus nezklamal! Při jeho písničce vylétla nálada nahoru, tak jsem radši po něm vzala psa a obstarala večerní venčení. Taková noční procházka je nádherná. Jen já, pes, tma a mlha. Je krásné, mít Falčího celou dobu na volno, skoro nikoho nepotkat a pozorovat jak
mlha houstne. Ani jsem moc nemrzla, i když nemůžu dočkat, až vytáhnu z krabice svoje kozačky. O:) A ta jinovatka třpytící se na lavičkách..
Tumblr_lv26ovkfc81qdpkl5o1_500_large



Už se blíží Vánoce. Vždy mě strašně štve, když se na náměstí objeví stromeček, v ulici a namostě ozdoby a přitom není sníh. K Vánocům přece patří sníh. Kdyby bylo po mém, tak se ozdoby vytahujou pár dní před Štědrým večerem.
Popravdě jsem se docela příjemně zděsila při pohledu na dnešní návštěvnost. Včera ani ne 30 lidí, dnes 50. Ano, na návštěvnosti nezáleží, jde o komentáře. Jenže komentáře tak nějak nejsou, když je nulová návštěvnost, že. Čím větší návštěvnost, tím více komentářů.
Víkendy jsou zatraceně krátký a týden zkurveně dlouhej.
Miluju mlhu!
Vaše Das
(zdroj obrázků: weheartit)

115. My Diary

18. listopadu 2011 v 22:27 | Das

Tumblr_lt8p812gqy1r2fejjo1_500_large
Hloupost je nejzvláštnější za všech nemocí. Netrpí jí nemocný, ale ti okolo něj.
Skolila mne.... nemoc. Teda, původně mě pondělí bolela nesnesitelně hlava, tak jsem zůstala doma, protože následující den jsme měli se školou exkurzi, kvůli které bych musela stvávat v nekřesťanským čase a vrátila se bůhvíkdy. Navíc se mi tam nechtělo, takže jedinou smůlou zůstalo, že jsem tímpádem sabotovala basket, ale i tak bych ho stejnak nestihla celej.. Takže v úterý jsem si vyvalovala špeky doma, ve středu jsem to hákla taky. No, ale k večeru mě postihlo nesnesitelný bolení v krku, což jsem nikdy snad nezažila. Takže zrovna, když máme čtvrtek a dnešek volno, mi musí být špatně. Naštěstí je mi už líp a doufám, že bude ještě víc. :)
Alespoň, že doháním čtecí mánii a hromádka nepřečtených knih z knihovny se zmenšuje. Čtete někdo knihy CHERUB od Roberta Muchamora? Taky jsem zjistila, že Dr. House je neskutečně dobře krutej seriál. :D
Často se mnou leží na gauči nebo v posteli pes, to když se zvednu, tak následně ležím pod malinkatým kousíčkem peřiny, páč se pes rozvalil. No, ale vyhodit tak výkonný topení.. ani náhodou! I když mi to nedá a musím mu pořád vyškubávat chuchvalce línající srsti. Kéž bych byla zdravá a mohla ho jít vyčesat! Nevím proč, ale mám tu činnost ráda. Dá se říct, že je uklidňující, i když v tomhle počasí na dvoře vždycky strašně promrznu.
Už skoro bezchybně zvládám psát na klávesnici bez dívání. Sakra, jde to semnou z kopce.
Filmy v angličtině s českýma titulkama miluju. Angličtinu celkově mám ráda. Ale jsem hrdá na to, že jsem češka a hlavně na naší úžasnou řeč, díky níž můžeme všechno vyjádřit různýma slovama.. :) Nechápu lidi, co se za čechy (ČR) stydí. Jasně, nejsme zrovna slušnej národ, jsme sto let za opicema,.. ale co?!
Táta by chtěl, abych šla do rakouska na školu, kde jsou od 'druhýho ročníku' všechny předměty v němčině. S mámou jsem naopak dneska vedla rozhovor, že na střední pošlu němčinu do hajzlu a začátečnický jazyk si zvolím jiný. Zvláštní. :D
Doufám v mrznoucí zimu a hlavně, plnou sněhu!
Vaše Das
(zdroj obrázku: http://weheartit.com/)
 
 

Reklama